Castanea sativa - kaštanovník jedlý (kaštanovník setý)
Syn.: Fagus castanea, Castanea vulgaris, Castanea vesca
Slovensky: Gaštan jedlý
Slovensky: Gaštan jedlý
Čeleď: bukovité
Rod
Castanea zahrnuje asi 14 druhů, které rostou v jižních částech mírného pásma severní polokoule.
Popis:
Opadavý, až 30 m vysoký strom s kmenem až 2 m v průměru. Borka šedohnědá, ve stáří až černá, podélně brázditá, kůra olivově zelená až červenohnědá. Listy střídavé, řapíkaté, eliptické, pilovité, zuby osténkaté. Květy jednodomé, samčí ve svazečcích uspořádaných v 10 až 25 cm dlouhých jehnědách, samičí květy po 1 až 3 nejčastěji na bázi samčích jehněd. Plodem jsou nažky zvané kaštany, které jsou po 1 až 3 uzavřeny v pichlavé číšce. Kvete v VI až VII.
Kaštanovník začíná plodit ve věku 15 až 40 let a dožívá se zhruba 500 let, ale za příhodných podmínek se může ve vzácných případech dožít věku i přes 2000 let.
Kaštanovník začíná plodit ve věku 15 až 40 let a dožívá se zhruba 500 let, ale za příhodných podmínek se může ve vzácných případech dožít věku i přes 2000 let.
Původ:
Oblast Středomoří (jižní Evropa, severní Afrika), na východě po Malou Asii a Kavkaz, na severu v Evropě po Maďarsko, ve střední Evropě včetně ČR v teplejších oblastech dosti často pěstován.
Léčitelství:
Sbírají se kaštany a někdy také list nebo kůra.
Plody obsahuji třísloviny, škrob (okolo 60 %), bílkoviny (asi 10 %), cukry (asi 15 %), oleje (asi 3 %) a vitaminy B1 a C. V listech jsou přítomny rovněž třísloviny a dále glykosidické látky, cukry, organické kyseliny, vitamín K, tanin a stopové prvky, zejména železo, hořčík a fosfor. V kůře jsou přítomny pryskyřice, flobafeny a cukr.
Kaštany detoxikují játra, působí protiprůjmově a osvědčily se i při krvácení ze zažívacího ústrojí. Listy se užívají při bronchitidě, astmatu, usnadňují vykašlávání a působí protirevmaticky. Kůra působí protiprůjmově.
Kaštany se podávají syrové, pečené nebo po rozemletí ve formě kaštanové mouky. Z listů se připravuje nálev nebo macerát, z kůry odvar.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.
Plody obsahuji třísloviny, škrob (okolo 60 %), bílkoviny (asi 10 %), cukry (asi 15 %), oleje (asi 3 %) a vitaminy B1 a C. V listech jsou přítomny rovněž třísloviny a dále glykosidické látky, cukry, organické kyseliny, vitamín K, tanin a stopové prvky, zejména železo, hořčík a fosfor. V kůře jsou přítomny pryskyřice, flobafeny a cukr.
Kaštany detoxikují játra, působí protiprůjmově a osvědčily se i při krvácení ze zažívacího ústrojí. Listy se užívají při bronchitidě, astmatu, usnadňují vykašlávání a působí protirevmaticky. Kůra působí protiprůjmově.
Kaštany se podávají syrové, pečené nebo po rozemletí ve formě kaštanové mouky. Z listů se připravuje nálev nebo macerát, z kůry odvar.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 6.
Užití:
- Kaštany jsou vynikající pochutinou, zejména po upečení.
- Kaštanové dřevo je velmi kvalitní, trvanlivé a tvrdé, poněkud podobné dřevu dubovému.
Pěstování:
Kaštanovník vyžaduje hluboké, minerální, nevápnité a čerstvě vlhké půdy a teplé a chráněné stanoviště. Množí se semeny (kaštany), které se po zimním, chladnějším uskladnění sejí na jaře (duben), kdy obvykle začnou spontánně klíčit. Během první několika zim je nutné mladé rostliny přezimovat v chladnější místnosti, aby je nepoškodily či zcela nezlikvidovaly mrazy.
Kaštanovník se pěstuje i v několika okrasných kultivarech, jako jsou např. odrůdy pestrolisté, převislé, pyramidiální aj.
Kaštanovník se pěstuje i v několika okrasných kultivarech, jako jsou např. odrůdy pestrolisté, převislé, pyramidiální aj.