Aesculus hippocastanum - jírovec maďal (koňský kaštan)
Syn.: Hippocastanum vulgare
Slovensky: Pagaštan konský
Slovensky: Pagaštan konský
Čeleď: jírovcovité
Rod
Aesculus zahrnuje 25 druhů, které rostou v Eurasii a v Severní Americe.
Popis:
Opadavý, až 30 m vysoký strom s kmenem o průměru až 2 m. Borka zpočátku hladká, šedohnědá, později až červenohnědá, odlupující se v malých šupinách. Pupeny velké, silně lepkavé, hnědé až červenohnědé. Listy vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitě složené, 5 až 7četné, lístky přisedlé, obvejčité, na okraji pilovité, prostřední lístek větší než ostatní. Květy v až 30 cm dlouhých latách, nejčastěji 5četné, zřídka 4četné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, bílé, na bázi korunních lístků se žlutou, později červenou skvrnou. Plodem je až 6 cm velká, ostnitá tobolka s 1 až 3 semeny (kaštany). Kvete v V.
Rozšíření:
Původní v jihovýchodní Evropě (severní Řecko, Albánie, Bulharsko), u nás často pěstován a velmi často i zplaňuje, takže může působit dojmem původního druhu.
Stanoviště:
U nás převážně vysazován v parcích či alejích, ve své domovině roste zejména v horských a údolních lesích, na půdách výživných, humózních, hlubokých, svěžích a na stanovišti světlém až polostinném.
Jedy:
Celá rostlina (a nejvíce zřejmě semena) je jedovatá, hlavní (nebo jedinou?) toxickou látkou v jírovci je saponin escin. Více viz na konci následujícího odstavce.
Léčitelství:
Sbírají se zejména plody (kaštany), méně květ a ještě méně kůra. Kaštany se sbírají na podzim v době plné zralosti, květ v době plného rozkvětu a kůra na jaře z mladých větviček.
Droga obsahuje zejména glykosid eskulin (=aeskulin) a dále saponiny (např. escin), flavonoidy, éterické oleje, pektin aj.
Jírovcová droga má výrazný účinek na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz). Užívá se na křečové žíly, hemoroidy, bércové vředy, trombózy nebo při nedostatečném prokrvení končetin.
Aplikuje se ve formě tinktury (3x denně tolik kapek, kolik činí 1/3 vaší váhy v kg). Čaj z květů se někdy užívá na kožní záněty nebo slabší popáleniny.
POZOR: Jírovec se obvykle podává dlouhodobě, ale protože ve větších dávkách působí toxicky a ovlivňuje funkci nadledvinek, je vhodné léčbu vždy po 2 měsících na 1 měsíc přerušit. Při předávkování se mohou objevit příznaky otravy jako např. křeče, ztráta koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí, dle některých zdrojů může dojít i k poškození ledvin a jater, u dětí byly údajně zaznamenány i případy úmrtí. Vzhledem k tomu, že účinky jírovce nejsou detailně prozkoumány, neměli by jeho drogy raději užívat děti, těhotné a kojící ženy a lidé s chorobami ledvin nebo jater.
Informace v tomto odstavci částečně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.
Pozn.: Látek izolovaných ze semen jírovce se užívá i v lékařství (např. lék Aescin, který se podává proti otokům, bércovým vředům atd.).
Droga obsahuje zejména glykosid eskulin (=aeskulin) a dále saponiny (např. escin), flavonoidy, éterické oleje, pektin aj.
Jírovcová droga má výrazný účinek na cévní stěny, které zpevňuje a zvyšuje jejich pružnost, dále působí protizánětlivě a tlumí otoky (zejména lymfatických žláz). Užívá se na křečové žíly, hemoroidy, bércové vředy, trombózy nebo při nedostatečném prokrvení končetin.
Aplikuje se ve formě tinktury (3x denně tolik kapek, kolik činí 1/3 vaší váhy v kg). Čaj z květů se někdy užívá na kožní záněty nebo slabší popáleniny.
POZOR: Jírovec se obvykle podává dlouhodobě, ale protože ve větších dávkách působí toxicky a ovlivňuje funkci nadledvinek, je vhodné léčbu vždy po 2 měsících na 1 měsíc přerušit. Při předávkování se mohou objevit příznaky otravy jako např. křeče, ztráta koordinace, zvracení, průjem, ochrnutí, dle některých zdrojů může dojít i k poškození ledvin a jater, u dětí byly údajně zaznamenány i případy úmrtí. Vzhledem k tomu, že účinky jírovce nejsou detailně prozkoumány, neměli by jeho drogy raději užívat děti, těhotné a kojící ženy a lidé s chorobami ledvin nebo jater.
Informace v tomto odstavci částečně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.
Pozn.: Látek izolovaných ze semen jírovce se užívá i v lékařství (např. lék Aescin, který se podává proti otokům, bércovým vředům atd.).
Užití:
- Jírovec maďal je důležitým parkovým, alejovým a zahradním stromem.
- V listech, kůře a slupkách plodů jsou barviva, která se užívala k barvení látek.
- Je to dřevina důležitá pro včelaře (nektar je bohatý na cukry).
- Dřevo nachází uplatnění při výrobě nábytku a ve stavebnictví.
Pěstování:
Do Evropy byl jírovec maďal prvně přivezen ve druhé polovině 16. století, v současnosti se pěstuje v několika kultivarech lišících se vzrůstem (zakrslé, převislé) nebo barvou či tvarem lístků. Jírovec vyžaduje humózní, výživnou a svěží půdu a světlé nebo jen slabě přistíněné místo. Množí se semeny, která se sází buď ihned po dozrání nebo po zimní stratifikaci na jaře. Semena se sejí 6 až 8 cm hluboko pupkem dolů. Kultivary se množí očkováním nebo roubováním.
a co takhle sem dát dřevo