Sorbus aucuparia - jeřáb ptačí
Syn.: Mespilus aucuparia, Pyrus aucuparia, Aucuparia sylvestris
Slovensky: Jarabina vtáčia
Slovensky: Jarabina vtáčia
Čeleď: růžovité
Rod
Sorbus zahrnuje asi 150 druhů, které rostou v mírném pásmu severní polokoule, nejvíce v Evropě a v Asii.
Popis:
Opadavý, až 20 m vysoký strom. Kůra šedá, hladká, jen ve stáří lehce brázditá. Listy střídavé, řapíkaté, lichozpeřené, s 9 až 21 lístky, které jsou přisedlé, podlouhle kopinaté, lysé, na okraji pilovité, při bázi asymetrické. Květy v bohatých vrcholících, oboupohlavné, 5četné, bílé, poněkud zatuchle páchnoucí. Plodem jsou oranžově červené malvice (jeřabiny). Kvete v V až VI.
Stanoviště:
Velmi různorodé jako např. světlé lesy, paseky, skalní štěrbiny, rumiště, podél cest, jde o průkopnickou dřevinu, která roste na půdách vlhkých i suchých, obvykle chudších a kyselých, stanoviště slunné až polostinné.
Rozšíření:
V ČR hojně až roztroušeně téměř ve všech oblastech a nadmořských výškách. Celkově roste takřka v celé Evropě vyjma jejích nejjižnějších oblastí, na severu až k hranici polárního lesa, na východě po západní Sibiř a Malou Asii.
Léčitelství:
Sbírají se plody (jeřabiny - Fructus sorbi aucuparii) a to koncem srpna a v září, občas se sbírá i květ (v květnu). Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci.
Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům.
Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.
Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a po té se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů.
POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.
Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům.
Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.
Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a po té se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů.
POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí.
Informace v tomto odstavci čerpány převážně z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 2.
Užití:
- Z jeřabin se připravují kompoty a marmelády, které mají i léčivé účinky (podporují vylučování trávicích šťáv). Používají se i k výrobě pálenky zvané jeřabinka.
- Jsou důležitou součástí stravy lesní zvěře a ptactva (po přemrznutí jsou jedlé a pro některé ptáky - např. drozdovité - zřejmě i před přemrznutím).
- Dřevo jeřábu je poměrně tvrdé a ohebné, užívá se k např. výrobě holí, násad, dýhy nebo hudebních nástrojů.
Pěstování:
Pěstuje se v mnoha kultivarech lišících se vzrůstem, tvarem či barvou listů nebo vlastnostmi plodů (např. cv. Edulis se sladkými plody). Jde o nenáročnou dřevinu, která sice dává přednost čerstvě vlhkým půdám, ale dobře poroste i v půdě mírně suché, chudé, písčité, kamenité a slabě kyselé. Množí se semeny, která se vysévají po dozrání (tj. na podzim) přímo na venkovní stanoviště. Různé kultivary jeřábu lze roubovat nebo očkovat na původní druh.