close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jan Neruda

22. ledna 2007 v 17:44 | L3nik |  Referáty
Jan Neruda
Vůdčí představitel literárního hnutí družiny májové, průkopník kritického realismu, publicista, prozaik a básník.

Narodil se v Praze na Malé Straně 9.7.1834. Na Malé Straně chodil do školy, zpočátku německé, později na Akademické gymnázium, jehož ředitelem byl tehdy Václav Klicpera. Po maturitě začal studovat na právnické fakultě, studia však z finančních důvodů nedokončil. Velmi často cestoval, navštívil Paříž, Balkán, Orient, Itálii a Německo. Stal se žurnalistou, nejprve psal pro německý časopis, později pracoval jako fejetonista v deníku Čas, poté v Hlase a od roku 1865 v Národních listech. Jan Neruda se aktivně podílel na politickém ruchu, podílel se na formování demokratického křídla mladočeské strany. Jan Neruda byl nejaktivnějším členem literární skupiny, která připravila almanach Máj. Stal se hlavním mluvčím májovců v polemikách s představiteli konzervativního pojetí české literatury. Proti nim vydal roku 1858 anonymně veršovanou satiru "U nás" a časopise Obrazy života a Rodinná kronika uveřejnil několik studií. V roce 1865 založil a do roku 1866 redigoval s V. Hálkem Květy. Zemřel 22.8.1891 v Praze.
Celá Nerudova tvorba vychází z konkrétních životních a společenské reality, promítá se do ní Nerudovo mládí, život na Malé Straně, Nerudovy lásky.
Nejrozsáhlejší částí jeho tvorby je spjata s novinářskou činností, napsal více než 2000 fejetonů. Sám Neruda se pokusil svoje fejetony roztřídit podle žánrů do pětisvazkového výboru Fejetony (dva svazky nazvané Studie, krátké a kratší, svazek Žerty hravé a dravé a dva svazky cestopisných črt Menší cesty a Obrazy z ciziny). Pro rozvoj žurnalistických forem prózy mají velký význam především sociální stude prvního svazku Studií, krátkých a kratších. Velmi vzácné jsou i fejetony z roku 1863 Pařížské obrázky.
První dvě povídky uveřejnil v knize Arabesky (1864), ve druhé vydání Neruda počet arabesek rozmnožil a připojil druhý díl Různí lidé (1871). Pražské obrázky zachycují život chudých,nejznámější povídkou jsou
Trhani. Život v Praze na Malé Straně zachycují Povídky malostranské (1878).
Nerudova dramatická tvorba je jen malou epizodou v jeho celkové tvorbě. Kromě několika veseloher zahrnuje i pokus o tragédii Francesca di Rimini (1860).
Nejvýznamnější je jeho poezie. První Nerudovou sbírkou je Hřbitovní kvítí (1858) - sbírka je pesimistická, verše vyjadřují smutek, ironii, hořkost. Častými motivy je smrt, neradostné mládí, ztracené ideály. Následovali tři sbírky Knihy veršů (1868) - Kniha veršů výpravných, Kniha veršů lyrických a smíšených, Kniha veršů časových a příležitostních.
Druhé období své básnické tvory zahájil Jan Neruda sbírkou Písně kosmické (1878) a Balady a romance (1883), kde se autor snažil využít lidové tradice a mýtů. Sbírka Prosté motivy (1883) je sbírkou intimní lyriky. Vedle těchto sbírek připravoval Neruda ještě dvě sbírky, které ale nevyšly knižně za jeho života. Zpěvy páteční (1896 v uspořádání J.Vrchlického) obsahují vlasteneckou lyriku.
JAN NERUDA (1834 - 1891)

Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace Májovců- skupiny spisovatelů hlásících se k odkazu K.H.Máchy a jeho revolučnímu romantismu.Reagovali na současné společenské problémy a sociální otázky,a chtěli pozvednout českou literaturu na evropskou úroveń .Nerudův význam pro českou žurnalistiku a celou literaturu je velký.

Narodil se 9. července 1834 v Praze,v domě" U Dvou slunců" v ulici Ostruhová -dnes Nerudova, v rodině vysloužilého vojáka a matky Barbory, která pomáhala zlepšit finanční situaci rodiny posluhováním. Dětství prožil v uličkách Malé Strany, jejichž atmosféru skvěle vystihl v Malostranských povídkách..

V roce 1845 začal studovat na německém gymnáziu na Malé Straně, odkud na radu třídního profesora přestoupil v roce 1850 na české gymnázium, v té době řízeném Václavem Klimentem Klicperou, a tím se ocitl v literárních spolcích organizovaných jeho spolužákem Hálkem. Po maturitě v roce 1853 vstoupil na právnickou fakultu. Studia na přání otce přerušil a nastoupil jako účetní ve vojenském úřadě; tam se mu však nelíbilo, i práva ho nebavila, a tak se věnoval po tři roky studiu na filozofické fakultě. V té době přispíval do redakce časopisu Tagesbote aus Böhmen, kde setrval až do října 1858.

Ale již v prosinci 1857 vyšla jeho první básnická sbírka - Hřbitovní kvítí, která obsahuje 52 básní. Sbírka však byla přijata chladně, přestože byla plná citu a nevšedních myšlenek. Po neúspěchu se Neruda na dlouhou dobu odmlčel.,soustředil se na svoje novinářské aktivity.

V roce 1861 vstoupil do redakce novin Čas, o rok později začal publikovat i v časopise Hlas, a poté se stal redaktorem Národních listů. V Národních listech setrval více než dvacet pět let (až do své smrti).Za svůj život napsal více než 2000 fejetonů (nejznámější je "Kam s ním ?"). Pod své články umísťoval jako značku rovnostranný trojúhelník. Fejetony psal pravidelně, a tak značně přispěl k popularizaci Národních listů. V 60. letech založil s přítelem Hálkem týdeník Květy, v 70. letech pak časopis Lumír, ale ani v jednom z časopisů nedosáhl takového věhlasu, jako v Národních listech. Spolu s Hálkem také vydal almanach Máj.

V roce 1867 vydal dlouho připravovanou Knihu veršů s vlastní předmluvou, ve které hodnotil své dosavadní dílo.Tato sbírka byla přijata velmi příznivě, a tak roku 1873 vyšlo její nové vydání.. Vysoký honorář použil Neruda na cesty - navštívil například Uhry, Srbsko, Rumunsko, Turecko, Jeruzalém a Káhiru.,a své zážitky sepsal v Obrazech z ciziny a do svých fejetonů v Národních listech.

Roku 1878 vydal skvělé Malostranské povídky a také Písně kosmické, kterými zaujal celou literární veřejnost tak, že kniha byla za čtrnáct dní vyprodána a musela být znovu vydána.
Od roku 1879, kdy byl Neruda postižen těžkou tělesnou chorobou (zánětem žil), přestal psát divadelní a literární kritiky a soustředil se pouze na přípravu otevření Národního divadla a na své velké dílo Balady a romance .

V roce 1888 Neruda nešťastně upadl a byl upoután dlouhou dobu na lůžku. Ven vycházel málokdy. Zemřel 22. srpna 1891 v Praze.
Jan Neruda
(9. 7. 1834- 22. 8. 1891)
Život:
Narodil se na Malé Straně v domě U Dvou slunců otci Antonínovi, jenž byl prodavačem a vojenským vysloužilcem a matce Barboře, která posluhovala, aby pomohla uživit rodinu. Vyrůstal tak za chudých poměrů a měl i v dospělosti dostatek uznání pro chudé lidi.
Své vzdělání začal na německém malostranském gymnáziu, mimo něj však navštěvoval ještě přednášky Jana Koubka v Klementinu, aby se zdokonalil v češtině. Jeho znalost německého jazyka mu později umožnila jak působení v opozičních německých novinách, tak možnost proniknout do pokrokového odkazu německé literatury. Pro další Nerudův vývoj bylo rozhodující jeho setkání s revolucí v roce 1848., která na tehdy čtrnáctiletého mladíka udělala nezapomenutelný dojem, když mu prohloubila vlastenecké cítění i jeho ideály lidské svobody a rovnosti.
V roce 1850. přechází mladý Jeník z německých škol na Akademické gymnázium, jehož ředitelem byl tehdy Václav Klicpera, a pro které byla příznačná velká vlastenecká a kulturní aktivita. Právě zde se také setkal s Vítězslavem Hálkem. Jeho rozhodnutí stát se literárně aktivním posílila také setkání s řadou vlastenců (mj. K.J. Erbenen, či B. Němcovou). Všechna setkání se uskutečňovala v domě Františka Holiny otce dcery Anny, tehdejší Nerudovy lásky. Po ukončení gymnázia pokračoval ve studiu filozofie a práv, které však za svízelné finanční situace nedokončil.
Po krátkých pracovních zkušenostech se koncem padesátých let stal profesionálním žurnalistou, když přípravné novinářské období prodělal v německých liberálních listech sbíráním drobných zpráv a zajímavostí. Prošel několika časopisy (Čas, Hlas), natrvalo však působil od r. 1865 v redakci Národních listů. V té době se pokusil napsat také několik divadelních her, leč bez většího ohlasu, a tak se Neruda zřekl pozdější divadelní tvorby.
Nerudovo literární postavení se v šedesátých letech pevně ukotvilo, když vydal svou první sbírku povídek a cestopisných fejetonů. A protože ve všech jeho dílech vystupovala cílevědomost uměleckých záměrů a jasné společenské stanovisko, byl oficiálními kruhy úmyslně přehlížen, jeho tvorba byla nedoceněna a jeho političtí rivalové se ho snažili izolovat.
To se jim naštěstí nepodařilo, a tak Neruda až do konce svého života vydával fejetony označené symbolem rovnoramenného trojúhelníka, každodenně sledoval program Prozatímního divadla a stal se zářným příkladem novinářské poctivosti, píle, básnické čistoty a ryzího charakteru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama