Větné členy Podmět - subjekt - je základni větný člen - vyjadřuje původce nebo nositele děje, stavu nebo vlastnosti (Jana čte.) - není mluvnicky závislý na žádném jiném větném členu - je nejčastěji vyjádřen podstatným jménem nebo zájménem (Jana čte. Ona čte.) - může být vyjádřen i dalšími slovními druhy (Moudřejší ustoupí. Třetí souhlasí. Učit se je důležité.) - ptáme se na něj otázkou l. pádu kdo?, co? a přísudkem ( určitým slovesem ) (Kdo čte? - Jana čte.) - tvoří s přísudkem základní skladebnou dvojici Jana čte ( podmět + přísudek ) - s přísudkem se shoduje v osobě a čísle Jana čte ( 3. osoba jednotného čísla ) - ve větě nemusí být vyjádřen, je-li znám ze souvislosti nebo tvaru slovesa ( Odešel včera . ) - může být všeobecný, např. někdo, člověk, lidé ( nikoli konkrétní životný podmět ) (Psali to v novinách.) - může být: - holý ( Honza vyrazil do světa. ) - rozvitý ( Červená karkulka šla lesem. ) - několikanásobný ( Jeníček a Mařenka zabloudili. ) Přísudek - predikát - je základní větný člen - tvoří s podmětem základní skladebnou dvojici Jana čte. ( podmět + přísudek ) - vyjadřuje, co podmět dělá ( Jana čte. ), co se s ním děje ( Film končí. ) nebo jaký je ( Strom je zelený. ) - je vyjádřen: - slovesem ve tvaru určitém - přísudek slovesný ( Jana čte. Jana je pozvána.) - jménem se sponou - přísudek jmenný se sponou ( Karel je zahradníkem. ) - pouze jménem - přísudek jmenný beze spony ( Vstupné dobrovolné. ) - s podmětem se shoduje v osobě a čísle Jana čte. (3. osoba jednotného čísla ) - ptáme se na něj otázkou: - Co dělá podmět? ( Čte. ) - Co se cěje s podmětem? ( Končí. ) - Co se říká o podmětu? (Čte. Končí. Je zelený.) Předmět - objekt - je rozvíjející větný člen; rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno - vyjadřuje osobu ( Hledám Janu. ), zvíře ( Chová králíka ) nebo věc ( Čte časopis. ), které se slovesný děj přímo týká - bývá vyjádřen podstatným jménem ( Čte román ), zájménem ( Zdraví vás ) nebo infinitivem (Schopen dosáhnout. ) - závisí na slovese nebo přídavném jménu a vytváří s nimi skladebnou dvojici ( Čte román. Čtoucí román. ) - ve skladebné dvojici je sloveso nebo přídavné jméno členem řídícím, nebo? řídí pád předmětu - ptáme se na něj pádovými otázkami ( Koho ) co čte? Čte román. - 4. pád - bývá nejčastěji ve 4. pádě, ale může být i v pádě 2., 3., 6., 7., ( 1.pád je vyhrazen pro podmět, 5.pád je vyhrazen pro oslovení ) - pokud se lze zeptat i jinak než pádovými otázkami, o předmět se nejedná [( Přišli z lesa. - Z ( koho ) čeho přišli?, - Odkud přišli? - Větný člen z lesa je příslovečné určení místa.)] - může být: - holý ( Čte román.) - rozvitý ( Čte napínavý román. ) - několikanásobný ( Čte román a dopis. ) Příslovečné určení - adverbiale - je rozvíjející větný člen - závisí na slovese ( Kráčel pomalu. ), přídavnému jménu (Kráčející pomalu.) nebo příslovci (Velmi pomalu) - vyjadřuje okolnosti a vztahy Druhy příslovečných určení *: Ptáme se: Příklady: - místa - kde, odkud, kudy, kam ( Odjel do Prahy . ) - času - kdy, odkud, jak dlouho ( Udělá to zítra. ) - způsobu - jak, jakým způsobem ( Učí se svědomitě. ) - míry - jak hodně ( Příliš dlouze. ) - příčiny - proč, z jaké příčiny ( Pro neznalost neobstál. ) - účelu - proč, za jakým účelem ( Hrál pro potěšení. ) - podmínky - kdy, za jaké podmínky (Při vší ochotě se to podařilo. ) - přípustky - i přes jakou skutečnost ( Přes všechny potíže to dokončil. ) - bývá vyjádřeno: - příslovcem ( Vra? se brzy. ) - podstatným jménem - s předložkou, bez předložky ( Přijel na nádraží. Halou se ozývá hudba. ) - zájménem - s předložkou ( Prošel kolem ní. ) - neurčitkem ( Bratr šel nakoupit. ) - může být: - holé ( Přijede zítra. ) - rozvité ( Mluví velmi dobře. ) - několikanásobné ( Podíval se doprava i doleva. ) Méně obvyklé druhy příslovečných určení: - prostředku ( Jel autem. - čím ) - původu ( Vyrábět ze dřeva. - z čeho ) - původce děje ( Byl ujištěn přítelem. - ve větách s trpným rodem ) - výsledku děje ( Proměnil se v havrana. - v co, koho ) Přívlastek - atribut - je rozvíjející větný člen - závisí na podstatném jménu - rozvíjí a přesněji určuje podstatné jméno ( Nový dům ) - ptáme se na něj podstatným jménem a otázkami:jaký?, který?, čí?, kolik?, kolikátý - rozlišujeme: - přívlastek shodný - shoduje se se členem řídícím v pádě, čísle a rodě ( Prašná cesta - 1.pád, jednotné číslo, ženský rod ) - přívlastek neshodný - bývá velmi často vyjádřen podstatným jménem v pádě prostém nebo předložkovém ( Vůně šeříků, pohled z okna ) - skloňuje se pouze řídící podstatné jméno ( 1. pád - Cesta údolím., 7. pád - Cestou údolím. ) - bývá nejčastěji vyjádřen: přívlastek shodný - přídavným jménem ( Hezký den ) - zájménem ( Tato dívka. ) - číslovkou ( Třetí hodina. ) přívlastek neshodný - podstatným jménem ( Cesta lesem. ) - příslovcem ( Návrat domů. ) - infinitivem ( Touha vrátit se. ) - může být: - holý ( Velký rybník. ) - rozvitý ( Příliš malé sako. ) - několikanásobný ( Bílé a červené víno. ) - postupně rozvíjející ( Košatý kvetoucí strom. ) - přívlastek volný - můžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami - přívlastek těsný - nelze jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami Přístavek - apozice - je zvláštní druh přívlastku ( shodný přívlastek ) - je volně připojen za podstatné jménio - je vyjádřžen podstatným jménem - bývá většimou rozvitý ( Karel Hynek Mácha, náš velký básník. ) - může být i několikanásobný ( K. Čapek, český spisovatel a novinář. ) - s řídícím podstatným jménem se shoduje v pádě a čísle, často se neshoduje v rodě ( Říp, naše památná hora. ) - v řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami Doplněk -atribut verbální - je rozvíjející větný člen - závisí současně na podst.jménu a slovese ( Jan zůstal sám. ) - vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje ( Chlapci přišli mokří. ) - je vyjádřen: - příd. jménem - ve tvaru jmenném ( Vrátili se opáleni. ) - podst. jménem - často v 7. pádě ( Vyučil se zedníkem. ) - zájménem ( Přišel sám. ) - číslovkou ( Skončil druhý. ) - infinitivem ( Viděl sýkorku poletovat. ) - přechodníkem ( Koukali smějíce se. ) - může být: - holý ( Příliš žízniví. ) - rozvitý ( Dorazili úplně mokří. ) - několikanásobný ( Vrátili se unaveni a hladoví. ) - doplněk shodný - shoduje se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě - doplněk neshodný - obvykle je v jiném pádě než podstatné jméno |