close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

čtenářský deník5

28. září 2006 v 9:22 | L)) |  Referáty
MARIE MAJEROVÁ - Havířská balada
Hlavní postavou je Rudolf Hudec, který odchází za prací do Německa. Ožení se tam a pracuje v dole. Daří se mu dobře, po vypuknutí války však musí jít na vojnu. Vrací se, ale pro své revoluční myšlenky je přeložen na jiný důl. Děti dorůstají, jeho nejstarší syn zahyne při důlní katastrofě spolu se 600 horníky. Po roce 1918 se vrací domů, nezapomněl na svou vlast, ale je bez práce a o žebrotě. Paradozní závěr - celý život pracuje, ale na konci života se stává žebrákem.
ALOIS JIRÁSEK - Proti všem
V této knize autor zachycuje husitské boje a jejich vyvrcholení. Kniha má tři části - Skonání věků, Kruciata, Boží zástup.
I. ČÁST
Skonání věků vystihuje rozruch prvních let po upálení Mistra Jana Husa. Prabošt vypáleného Lveňovického kláštera před táborskými bratřími s novickou Martou. Cestou musí překonávat těžké překážky, aby se nesetkali s bratřími. Po strastiplné cestě a zemdlení je přijme na svou tvrz vladyka Ctibor Hvozdenský. Po uzdravení je jeho synovec Ondřej doprovází na rožmberský hrad Příběnice. Zatím husité zakládají Tábor. Tam obec rovných bratří a sester, obec společného majetku. Sedláci jsou nadšeni, opouštějí statky a chystají se na Tábor. Tam, i přes zákaz svého otce, se odebere jeho ovdovělá dcera Zdena. Zajímá se o nové náboženství a hlavně o mladého kněze Bydlinského.
II. ČÁST
Pojednává se v ní o křížové výpravě císaře Zikmunda, jež svými důsledky postihla "kacířské Čechy". V Kutné Hoře Němci chycené husity hází do šachet. Zikmund zde přijímá poselstvo Pražanů. Požaduje však takové podmínky, že je nemohou přijmout. Pomoc Praze přináší Žižka vítězstvím nad železnou jízdou na Vítkově hoře roku 1420. Také Ondřej se Ctiborem Hvozdenským bojují na Vítkově. Zdena se zatím stará v Táboře o raněné a slíbí Bydlinskému manželství. Tím vzbudí žárlivost jiného kněze, blouznivého Kániše. Tábor byl napaden Oldřichem z Rožmberka, ale na pomoc mu přišlo několik set jezdců, poslaných Žižkou z Prahy.
III. ČÁST
V této části se pojednává o táborské sektě vedené Kánišem, která měla jiné požadavky než ostatní. Žižka je z Tábora vyhnal. Usadili se v podhradí Příběnic. Kániš ze žárlivosti poslal sektu proti Bydlinskému a Zdeně. Členové sekty je upálili a pak odešli do lesa, kde je však Žižka zničil. Ondřej se nakonec sejde s Martou, nyní Janou, na Táboře a vezmou se.
KAREL VÁCLAV RAIS - Kalibův zločin
Po smrti matky zůstal Vojtěch Kaliba v chalupě sám se svým otcem. Obě jeho starší sestry byly provdané a měly zájem na tom, aby si z chalupy odnesly co nejvíce. Navzájem si záviděly a tak švagr Smrš nutil Vojtu, aby se oženil, neboť záviděl švagrové Nedomelce, že je častěji na statku než oni a že má z toho zisk. Proto se seznámil s Karlou Boučkovou, mladou dívkou z vedlejší vesnice. Přestože byl Vojta o hodně starší, zdálo se, že se mají rádi, a tak se za nedlouho vzali. Na chalupu se však s Karlou přestěhovala i její matka. Na jejich chalupě zůstala Karlina, starší sestra s manželem Konopáčem, kteří museli staré Boučkové odvádět výměnek. Po svatbě Karla k Vojtovi ochladla a odstrkovala ho od sebe. Obě ženy žily marnotratně a nic nedělaly. Vojtův otec se musel odstěhovat na svůj výměnek a přestal za ním chodit i jeho starý přítel Kukela, neboť ho obě ženy urážely, že je vyjídá. Ani Vojtovu sestru Nedomelku neměly rády. Boučková jen běhala po vesnici a dělala drby. Vychvalovala se, co všechno nedělá. Také se začala soudit se švagrem Konopáčem o výměnek, přestože nebyla v právu. Soudy se dlouho protahovaly a Boučková nakonec stejně prohrála. Všechny výdaje musel zaplatit Vojta. Obě ženy nadále utrácely. Za nedlouho se Karle narodil syn Karel. Vojta však netušil, že je to někoho jiného, a Karlu měl rád. Karla ho však stále více nenáviděla a k dítěti ho nechtěla pouštět. Při jedné hádce se obě ženy sbalily a utekly i s Karlíčkem do světničky ke Smršovi. Vojta je prosil, aby se vrátily, ale ony se mu jen vysmívaly. Vojta v beznaději chytil Karla za hrdlo a hodil jej na postel. Boučková začala křičet a dala věc k soudu. Vojta byl z toho tak zničený, že vše přiznal, i to, co nebylo pravda. Dostal měsíc vězení. Po jeho uvěznění se obě ženy vrátily na chalupu a starého otce vyhnaly na výměnek. Na chalupě si pak žily jako dřív. Z vězení byl Vojta propuštěn o den dříve, zrovna na Silvestra. Těšil se domů, ale když uviděl, že v chalupě je s Karlou i její milenec a že se vesele baví, jak se s ním ještě nebavily, vtrhl do chalupy a Karlu v zoufalství zabil motykou. Za pár dní zemřel i on sám.
JARMILA GLAZAROVÁ - Advent
Hlavní postavou této knihy je Františka, velmi hezká dívka. Chlapci se kolem ní točili, ale její matka neměla ráda zálety. Do Františky se zamiloval Jan z Polany. Tajně se scházeli a chtěli se vzít. Jan byl dřevorubce a jednou ho zabil strom. Františka zjistila, že čeká dítě, ale matce nechtěla nic říct. Rozhodla se, že si nechá dítě vzít, ale bylo už pozdě. Narodil se jí syn Metoděj. V té době byla velká pohanost mít dítě za svobodna. Františka šla sloužit a chlapec si hrával u hajných. Protože Františka byla pěkná, zalíbila se vdovci Podešvovi. Sedlák bydlel v horách a měl jednoho již ženatého syna. Františčina matka i příbuzní ji přemlouvali, aby si vdovce vzala, že se bude mít dobře ona i chlapec. Ještě před svatbou se ukázalo, že to Františka nebude mít lehké. Na Podešvově statku bydlela děvečka Rozina. Povídalo se, že s ní má sedlák poměr. Rozina se snažila ze všech sil překazit svatbu. Po svatbě byla Františka více služkou než selkou a malému Metodějovi bylo velmi křivděno. Ani jeden z nich neslyšel vlídné slovo, Františka jen hrubé nadávky a urážky, Metoděj byl navíc bit. To všechno nejen od sedláka, ale i od Roziny. Metoděj nakonec z domu utíkal a vracel se potají, někdy a až za týden. Jednou, v době tuhé zimy, se nevracel, byl silný mráz a mrholilo. Františka měla o Metoděje velký strach, sedlák však řekl, že by bylo lépe, kdyby někde zmrzl. To Františku velmi rozčílilo a šla Metoděje hledat. Našla jej úplně promrzlého zahrabaného v seně. Když se od Metoděje zvedala, uviděla ve dveřích postavu sedláka a děvečky. Myslela si, že to jsou jen stíny, hodila po nich lampou, vyběhla ven a zavřela závoru. Nebyly to však stíny, ale lidé. Seno ve stodole se od hořící lampy vznítilo a sedlák s Rozinou uhořeli.
KAREL ČAPEK - RUR
Děj tohoto utopického dramatu se odehrává Rozsumově ostrově kolem roku 2000. Vynálezce Rozsum chtěl dokázat, že co vytvořil Bůh, vytvoří on také. Proto se snažil vynalézt umělého člověka. Jeho pokusy byly úspěšné jen částečně, protože výtvory po několika dnech umíraly. Jeho synovec se však rozhodl, že nebude vyrábět roboty jako člověka, ale jako stroj - tedy levnou pracovní sílu. Tito roboti měli podobu člověka, ale byli neteční k okolí, nevěděli, co je to radost, smích, bolest, láska. Po Rozsumovi převzal továrnu na výrobu robotů Harry Domin. Na vývoji strojů pracuje doktor Gult, doktor Hallemeiler, konzul Busman a stavitel Algist. Jednoho dne přijíždí na ostrov Helena Gloriová. Vystupuje vyslankyně Ligy pro ochranu robotů. Do ní se zamiluje Domin a vezme si ji za ženu. Další děj se odehrává po 10 letech. Situace je taková, že roboti dosáhli již větší dokonalosti než člověk. Proto chtějí ovládnout svět. Helena tvrdí, že roboti jsou stále vyráběni, ale lidstvo vymírá, proto spálí tento závod. Roboti mezitím vyhubí všechno lidstvo. Na světě zůstane jediný člověk - starý a dobrý stavitel Alguist. Po tomto muži roboti chtějí, aby jim dal návrh na výrobu robotů. Ten ho však nezná. Roboti jsou však ochotni i operace na vlastním mechanismu. Alguist je nešťastný, protože není schopen ani operovat. V tu chvíli však vzniká mezi robotem Helenou a robotem Primusem nový vztah, který dříve nepoznali. Vzniká láska a zároveň nový život na Zemi.
Čapek chtěl ukázat, že člověk je největší hodnotou vesmíru a že nic není víc. Nastolil zde konflikt mezi člově-kem a civilizací, konflikt opravdu světový.
KAREL ČAPEK - Matka
Děj je situován do doby občanské války ve Španělsku. Hlavní postavou je zde matka. Matka měla svého muže a pět synů, z nichž nejmladší Tony se narodil až po otcově smrti. Zemřel jí manžel i čtyři její synové. Otec zemřel v koloniální válce a to proto, že velitel vydal špatný bojový rozkaz a otec, aby dokázal velitelovu chybu, šel bojovat předem prohraný boj. Nejstarší syn Ondra odešel do tropických krajin léčit žlutou zimnici a na ni také zemřel. Potom se zabil další matčin syn při pokusu o překonání výškového rekordu letadlem zatíženém bombami. Za nedlouho po Jiříkově smrti nastala v zemi občanská válka. Dvojčata Petr a Karel stáli každý na jedné straně za "svou" pravdou a bojovali proti sobě. Oba umírají. Matce zůstal poslední syn - nejmladší. Ton, kterého měla velmi ráda a kterého nikdy nevychovávala jako chlapce a hrdinu, ale spíš jako dívku. Tony neměl sílu, neuměl se prát, neuměl zacházet se zbraněmi. Měl rád poezii a pilně studoval. Proto se mu také jeho bratři vysmívali, že je jako holčička Matka, jakmile je jí smutno, jde do otcovy pracovny, kde je vše tak, jak otec odešel. Zde se svými mrtvými syny a mužem rozpráví. Občanská válka, která již zahubila mnoho nevinných životů, mezi nimi i životy Petra a Karla, si žádá nové oběti. Tony se dobrovolně hlásí, že půjde bojovat. Matka má však jen jeho, a proto ho nechce pustit. Nedovede si představit, že by zůstala sama. Teprve, když se dozví, že nepřátelé zabíjejí i malé děti, sama dává Tonymu pušku a posílá ho do boje se slovy: "Jdi !"
KAREL ČAPEK - Bílá nemoc
Bílou nemocí zobrazil Čapek německý fašismus, který se v té době rozšiřoval, zachvátil Německo i jiné státy a ohrožoval svět. Svět zralého násilí z války ukazuje Čapek na postavě Maršála. Touhu lidstva po míru vyjadřuje druhý hrdina Bílé nemoci - doktor Galén. Toto drama se odehrává ve městě, kde mnoho lidí zachvátí malomocenství. Ke dvornímu radovi, prof. dr. Sigelovi přichází doktor Galén s tím, že by chtěl léčit bílou nemoc na jeho klinice, neboť vynalezl lék. On to nechce připustit, ale když se dovídá, že je žákem Lilienthala, dovoluje mu léčit nemocné na pokoji č. 13. Jeho výsledky každého ohromí a všichni chtějí a žádají ho, aby vyslal lék. On však odpovídá, že jedině pod podmínkou, že nebude válka. Léčí pouze chudé, bohatí mají totiž vliv na vznik války. Na návštěvu do nemocnice přichází Maršál, ministr zdravotnictví a jejich doprovod. Rovněž obdivují úspěchy Galéna. Po jejich odchodu také přicházejí novináři, aby seznámili veřejnost s léčením bílé nemoci, a žádají Galéna, aby prozradil princip výroby léku. Ten však řekl, aby napsali, ža všichni mají být proti válce a ničení lidských životů. Když se ti dověděl dvorní rada, dal Galéna z kliniky vyhodit. Bílou nemocí onemocní i Krúg. Přichází převlečen za žebráka, neboť ví, že Galén by ho jako boháče odmítl léčit. Doktor ho však pozná a odmítá mu dát lék, i když mu slibuje miliony. Galén si dává podmínku, Krúg ma přestat vyrábět zbraně ve své továrně a nebude chtít válku. Zdrcený baron přichází za Maršálem, aby ho seznámil se stavem zbraní v jeho továrně. Sděluje mu, že je zasažen nemocí. Krúg chce Galenovu podmínku podstoupit, ale Maršál je proti. Protože Maršálovi záleží na Krúgovi, povolá Galéna a slíbí mu místo primáře. Galén odmítá a nechce ustoupit za své podmínky. Koncem jejich rozhovoru je Maršál ohromen zprávou, že se Krúg zastřelil. Maršál vyhlašuje válku. Mluví k zfanatizovanému lidu a se vzrušením se bije do prsou. Zjišťuje, že má místo na prsou bezcitné a že má bílou skvrnu. Nemoc stále postupuje a Maršál nakonec přistupuje na Galénovu podmínku. Doktor spěchá k Maršálovi, aby ho léčil, je však ušlapán lidem, který chce válku a ne mír. A tak zaniká naděje lidstva na zachránění se před válkou a strašnou bílou nemocí.
ZDEŇKA BEZDĚKOVÁ - Řikali mi Leni
Děj této knihy se odehrává krátce po skončení 2. sv. války v malém městečku Herrnstadt v Západním Německu. Hlavní hrdinkou je malá Leni, která žije v rodině Freiwaldů. Matka Rosi je nacistickou fanynkou, která nenávidí všechny Slovany a slovanské národy. Bratr Raul je členem hitlerovského spolku pro mládež. Babička Matylda pomáhá matce v domácnosti. Tato kniha je příběhem děvčátka, které bylo násilně odloučeno od své matky a odvlečeno do Německa na převychování. Vlastním přičiněním naštěstí a narozdíl od mnoha jiných takto postižených dětí se zachrání a vrátí se do Čech do maminčina náručí. V holčičce zvané Leni se od útlého dětství zachytilo, i když jen slabou ozvěnou cosi krásného a vřelého, v čem se domnívala, že to byl pouhý krásný sen, příběh z jiného světa. Krátká chvíle prožitá s matkou a otcem a jejich mateřská láska. Ale to nebyl sen. Skutečně to zažila. Touží po rozluštění této záhady tím více, když v rodině, ve které žije, i ve škole je pro ni krutými výrazy vyřazována. Zdeňku Bezděkovou obzvláště zaujaly osudy těchto nevinných obětí. Z její lásky k těmto dětem a mateřský soucit s těmi, kteří se již nikdy nevrátí ke svým pravým rodičům, vznikala tato kniha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama