WILLIAM SHAKESPEARE - Hamlet
Po smrti krále Hamleta se jeho bratr Klaudius ujímá trůnu. Zároveň slaví svatbu s královnou, vdovou, matkou prince Hamleta. Na veselé svatbě truchlí jen Hamlet, jenž tolik miloval svého otce. Hamletovi se zjevil duch jeho otce a z poselství se dozvěděl, že jeho otec byl Klaudiem úkladně zavražděn. Duch krále Hamleta žádá prince, aby jej pomstil. Princ Hamlet pomstu slíbí. Pro svůj záměr msty, a proto, aby si ověřil pravdu, se rozhodne hrát pomateného. Když přijedou na hrad herci, Hamlet je požádá, aby zahráli hru o zavraždění krále a chce ji pozměnit tak, aby přesně odpovídala tomu, jak Klaudius zavraždil jeho otce. Hamlet se setká s ofélií, dcerou královského komořího Polania. Schůzku ale tajně zorganizoval a sleduje Klaudius, aby si ověřil, zda Hamletovo šílenství vzniklo z lásky k Ofélii, jak se na dvoře vypráví, či zda to není součástí nějakého Hamletova plánu proti Klaudiovi. Pro jistotu se rozhodne poslat Hamleta raději pryč z Dánska, do Anglie. Herci sehrají hru a při scéně vraždy překvapený Klaudius přeruší představení a odejde. Hamlet si ověřil, že Klaudius je skutečný vrah, a Klaudius nabyl jistoty, že Hamlet ví o jeho činu. Královna chce domluvit Hamletovi, aby zanechal ztřeštěných kousků a pošle pro něho Polonia. Hamlet sdělí královně, že Klaudius je vrah a žádá ji,aby se ho zřekla. Královna v hádce volá o pomoc. Za závěsem je schovaný Polonius, který chtěl vyslechnout rozmluvu v představě, že půjde o vztah Hamleta k Ofélii. Hamlet v domnění, že za závěsem je schovaný král, bodne a Polonia zabije. Nad mrtvým Poloniem se královna s Hamletem usmíří a Hamlet uprchne. Hamlet je dopaden. Král slíbil královně, že jej zachrání. Vraždu Polonia svede na Hamletovo šílenství a pošle ho do Anglie. Hamletovým průvodcům dá však dopis anglickému králi s žádostí, aby byl v Anglii popraven. Loď s Hamletem ztroskotala a Hamlet se vrací do Dánska. Ofélie mezitím v žalu nad ztrátou svého otce i nad ztrátou Hamleta zešílela a utonula. Její bratr Laertes se rozhodne svého otce i Ofélii pomstít. Král Klaudius navrhne Laertovi, aby vyzval Hamleta na sportovní souboj, ale sám aby si vzal ostrý rapír a jeho špici namočil v jedu. Kdyby Laertes náhodou Hamleta nezasáhl a Hamlet souboj vyhrál, připraví mu jako vítězi pohár vína, v němž bude jed. Hamlet zraněn v souboji se rapíru zmocní a zasáhne otrávenou špicí Laerta. Královna, která vypila otrávené víno připravené pro Hamleta, umírá. Laertes prozradí před svojí smrtí intriky krále a smíří se s Hamletem. Ten využije zbytku svých sil a dříve než zemře, vykoná pomstu - zabije Klaudia.
KAREL HYNEK MÁCHA - Márinka
K. H. Mácha nás ve své povídce Márinka uvádí do májové přírody, poukazuje na její krásy. Vypráví, jak šel ve večerních hodinách po osamělé pěšince a tu uviděl zesláblého žebráka s tornou a houslemi. Protože neměl nic u sebe, rozmýšlel se, zda nemá žebráka obejít. Žebrák se však přiblížil k němu a podával mu malý zmuchlaný lísteček, na němž, jak Mácha pochopil, byla adresa jeho dcery, která měla souchotiny a přála si, aby ji Mácha navštívil. Četla již dlouho jeho básně a velice se jí líbily. Druhého dne přichází Mácha k malému domku, z něhož právě vyšla macecha oné nemocné dívky Márinky. Táže se jí, jestli zde Márinka bydlí a ta udivena návštěvou mladého muže uvádí do místnosti, kde Márinka hrala na klavír a překrásně zpívala. Mácha překvapen krásou Márinčinou, nemohl ji srovnat s ubohým chudým pokojíčkem, ve kterém přebývala. Bylo mu Márinky velice líto, byl tak zachvácen žalem, že musel odejít. Po několika dnech Mácha opět přichází k domku žebráka, a když uslyší žalostný zpěv Márinky, rozhodne se, že ji navštíví ještě před svým odjezdem na dalekou pouť. Velmi smutně se odehrávalo loučení těchto dvou mladých lidí, kteří věděli, že se již nikdy neuvidí. Když se Mácha vrátil z cest, dovídá se, že Márinka zemřela, a její otec žebrák se z žalu utopil, neboť měl Márinku velmi rád.
JOSEF KAJETÁN TYL - Strakonický dudák
Tato hra je vrcholem Tylovy divadelní tvorby. Tyl v ní znázorňuje lásku k rodné zemi a protestuje proti touze po cizině. Prolíná se zde opravdový život s pohádkovými prvky. Hlavní postavou je zde Švanda, dudák, chudý chlapec, který žije v malebné jihočeské vesničce. Švanda má rád svou milou, Dorotku, dceru hajného, který však jejich lásce nepřeje, protože Švanda je chudý prostý chlapec. O posvícení se Švanda dověděl od vojáka Šavličky, že ve světě lze snadno zbohatnout. Proto se s Dorotkou rozloučil a šel do světa. Při jeho pouti ho ochraňuje jeho matka Rosava, která prosí lesní panny, aby mu do dud daly krásu svých písní. Tak byla Švandovým dudům dána zázračná moc. Švanda přichází do bohaté země Turecké, kde potkává podvodníka Vocilku, který využívá jeho důvěry. Švandovi se podařilo pomocí svých dud rozesmát princeznu Zuliku a je bohatě odměněn. Zulika se má stát jeho ženou. Švanda zapomíná na Dorotku a domov a je jako omámený. Je uvězněn do vězení princezniným nápadníkem. Zaatím Dorotka se doma trápí, a protože jí zemřel otec, rozhodla se vydat za svým milým. Přemluví svého přítele houslistu Kalafunu a oba odcházejí hledat Švandu. Teprve ve vězení si Švanda uvědomil svou chybu. Pomůže mu jeho matka, která mu všechno řekne a chce ho osvobodit. Avšak Lesana, královna víl, ji uvrhne mezi divé ženy. Švanda sepomocí kouzelných dud a verné lásky Dorotky dostává na svobodu a vrací se domů. Opět se setkává s Vocilkou, který láká Švandu o půlnoci do lesa, a chce mu ukrást kouzelné dudy. Avšak divoženky Vocilku odlákají a Švanda musí hrát na divokém reji divoženek, které ho chtějí zahubit. Ale věrná láska Dorotčina vysvobodí Švandu z moci kouzel. Švanda odhodí své dudy, které tím ztrácejí svou kouzelnou moc. Společně s Dorotkou pak odchází do rodné vsi, kde šťastně obhospodařují hájovnu po otci. Také královna odpouští Rosaně, protože chápe její lásku k vlastnímu dítěti a opět ji přijímá ve své říši.
ALOIS A VILÉM MRŠTÍKOVÉ - Maryša
Ve své divadeliní hře chtějí autoři zobrazit chamtivost a touhu lidí po penězích. V touze po majetku ničí štěstí jiných, svým dětem brání ve štěstí. Brání jim vzít si ty, které mají rádi, a nutí je ke sňatku s lidmi, kteří oplývají penězi a majetkem.
Maryša je dcera bohatého sedláka Lízala. Miluje chudého Francka. Rodiče jí v této lásce brání, neboť pro ni chystají lepšího ženicha. Francek je odveden na vojnu. Maryšu nutí rodiče ke sňatku s mlynářem Vávrou, otcem tří dětí, který slibuje, že se o ni dobře postará. Jde mu hlavně o peníze, které dostane Maryša věnem, aby mohl zaplatit své dluhy. Maryša si Vávru musela vzít, i když všichni věděli, jak je surový a že svou první ženu utýral k smrti. Její manželství je velmi nešťastné. Vávra se začíná opíjet, nestará se o rodinu a soudí se se starým Lízalem o Maryšino věno. Lízal si konečně uvědomuje, za koho svou dceru provdal a odmítne mu peníze dát. Když se Francek vrátil z vojny, rozvrat mezi Vávrovými se ještě prohloubil. Francek chodí za Maryšou a žádá ji, aby s ním odešla do Brna. Maryša odmítne. Říká, že i když rodičům nikdy neodpustí to, že ji nutili ke sňatku s Vávrou, takovou hanbu, že jim přece jen neudělá. V rozčilení a opilosti chce Vávra Francka zabít, ale Maryša mu v tom zabrání. Ráno Vávra už po několikáté lituje svého chování a slibuje, že se polepší. Avšak Maryša mu už nevěří a ve chvíli zoufalství mu nasype do kávy jed. Manželství, uzavřené jen z touhy po penězích, končí tragicky.
BOŽENA NĚMCOVÁ - Povídky
V ZÁMKU A PODZÁMČÍ
Kniha obsahuje povídky: V zámku a podzámčí, Chudí lidé, Dobrý člověk, Chýše pod horami. Děj této povídky se odehrává na Nymbursku, ale spisovatelka do ní umístila i sociální poměry z jiných oblastí. Na zámku vládne velký shon a ruch, neboť má přijet hraběnka Skočdopolová. Ve skutečnosti není urozená hraběnka, ale za peníze si mohla tento titul koupit. Myslí si, že vychází vstříc lidu, který žije v podzámčí, ale ve skutečnosti nahrává jen sobě a druhým jejich život jen ztěžuje. Na zámku se žije ve velkém přepychu a bohatství, v podzámčí, vedle zámožných pánů příslušníci chudiny živoří v temných těsných komorách. K chudině patří i vdova Karásková, jejíž muž spadl z lešení a zabil se. Zůstali jí dvě děti, v nichž hledala svou útěchu. Šestiletý Vojta a jednoroční Josífek. Vdova nechce být závislá na pánech a odchází przč. Josífek brzy umírá na choleru a jeho matka se po jeho smrti zhroutila. Vojta našel příbytek u Sýkory, kde matka později zemřela. Vojta u nich zůstává, neboť ho přijali jako vlastního syna. Také do zámku se donesla zvěst o choleře. Hraběnka těžce onemocněla. Velmi často ji navštěvuje lékař, který ji léčí a zároveň vysvětluje příčiny této nemoci a jejího šíření. Hraběnka slibuje, že se postará o lepší život svých poddaných. Jakmile se však cítí lépe, na své sliby zapomíná. Velkým trnem v oku jsou hraběnce Klárka a Kalina, neboť pán na ně velmi drží. Jejím největším rozmarem je psík Jolínek, který je chován jako ve vatě. Jednou v zahradě honil Jolínka vzteklý pes. Vojta Jolínka chytil a nesl ho ukázat Sýkorům. Zatím se strhla po Jolínkovi velká sháňka, a když jej Vojta donesl, dostal v zámku místo hlídat pejska. Na doporučení lékaře odjíždí celá rodina do slunné Itálie, kde se hodlají usadit na delší dobu. To proto, aby se hraběnka vyléčila. Vojta zatím hodně četl a studoval, protože se chtěl stát dobrým lékařem. Chtěl hodně znát a pomáhat lidem v jejich těžkém životě. Zůstal věrný svým rodičům, chodíval s Jolínkem na hřbitov, kde se modli a děkoval lidem, že se postarali o jeho dobro. Také rodina krejčího se odstěhovala na zámek a paní Sýkorová dostala místo klíčnice. Kalina dostal místo pojezdného a oženil se s Klárkou. Než paní odjela, určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia, s pánem položili základní listinu k založení opatrovny pro malé děti a nemocnici. Z hraběnky se stala dobrá lidumilná paní.
JOSEF KAJETÁN TYL - Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři
Činohra o pěti jednáních. Hlavní osoby: Beneš z Vaitmile, jeho syn Hynek, Rekordat, písař na Horách, Prokop Kroupa, obecní Starší, Vít,.......
Hra probíhala v roce 1493 za krále Vladislava Polského. Dcera opata, Anežka, se zamilovala do Hynka, syna Beneše z Vaitmile, vlastníka dolů. Opat chce, aby Anežka svou známost ukončila, protože je Hynek velmi hodný. Anežku miluje také Vít, horník, který vyrůstal bez rodičů. Havíři zahájili stávku a chtějí vyjednávat. Vaitmilec vyjednavače zatkl a také Anežku pokořil. Hynek chce, aby otec horníkům vyhověl, ale ten odmítá. Stávka je potlačena, hornící opouštějí své domovy, vrací se teprve, až Beneš umírá. Anežka odchází do kláštera, kde bude čekat, až se vrátí Hynek, který šel očistit své jméno od otcova pošpinění.
KAROLINA SVĚTLÁ - Černý Petříček
Hlavní hrdinou knihy Karolíny Světlé je Černý Petříček, který žije na Koňském trhu a vychovává svého bratra Franriška. Na trhu má zařízený malý krámek,kde leští a prodává staré knoflíky.Jeho jediným důvěrným přítelem je paní od Beránka, která zas vychováv svou stále nemocnou dceru Stázičku. Největším Petříčkovým přáním je, aby se František stal knězem. František a Stázička mají velké hudební nadání. František chodí každý den k Beránkovi a doprovází Stázičku při zpěvu hrou na housle. Tak se oba mladí lidé do sebe zamilují. Stázička si má však vzít za muže pyšného úředníka a František vstoupil do semináře. Proto oba utečou ze slavnostního procesí do ciziny a stanou se pocestnými muzikanty. František je však zabit jedním bohaatým pánem. Stázička se vrací i se svou dceruškou Františkou domů, kde umírá. Román je obrazem mladé ženy, která si zařídila život po svém, a ani při své smrti toho nelitovala.