close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

čtenářský deník28

28. září 2006 v 9:47 | L)) |  Referáty
Desatero přikázání jednotek zvláštního určení podle Richarda Marcinka
  • Já jsem bůh války a hrozivý Bůh boje a budu vás vždy vésti zepředu, nikoli zezadu.
  • Budu s vámi se všemi zacházeti stejně - jako s kusem hadru.
  • Nebudete dělat ničeho, čehož bych já nesvedl před vámi, a takto z vás budu utvářeti válečníky dle obrazu svého.
  • Budu vaše těla týrati, neboť čím více se budete potit na cvičišti, tím méně krve ztratíte v boji.
  • A pakliže ucítíte při svém snažení bolest, pak vězte, že vaše konání správné jest.
  • Třebaže se vám to líbiti nemusí, udělati to musíte.
  • Vždy se snažte provésti vše co nejjednodušeji.
  • Nikdy nic nepředpokládejte.
  • V pravdě nejste placeni za své metody, nýbrž za výsledky konání svého, což znamená, že nepřítele svého zabíti musíte dříve, nežli on téhož učiní vám, a to za použití veškerých dostupných prostředků.
  • Ve své duši i mysli válečnické na paměti mějte poslední a základní přikázání mé: Žádná pravidla nejsou dána - musíte zvítězit za každou cenu.
Autor: Roy Boehm
Název knihy: První SEAL
Rok vydání: 1997
Překladatel: Jiří Gojda
Stručný obsah: Roy Boehm vstoupil do armády už v 17 letech. Rok po svém nástupu k armádě vypukla 2. Světová válka a Roy byl ihned poslán do války. Během ní sloužil na třech lodích, kde se také setkal s prvními potápěči (tehdy ještě Speciální jednotka pro ničení pod vodou). Od té doby nosil v hlavě sen, vybudovat nejtvrdší a nejlepší nekonvenční jednotku.
Později se dostala jeho loď Duncan do přímé námořní bitvy a byla potopena. Roy se zachránil spolu se svým přítelem Dubielem, který však utrpěl zranění a nebyl schopen sám plavat. Roy ho vzal do vleku a snažil se sním doplavat k ostrovu vzdáleném asi 30 mil. Jenže třetí den je napadly žraloci. Roy se ubránil, ale Dubiela sežrali. Roye asi dvě hodiny po této tragédii zachránila hlídka. Jenže ani Roy nevyšel z této bitvy bez zranění. Střepina od dělostřeleckého granátu ho trefila do hlavy a tlačila na mozek.
Po skončení války se Roy snažil dostat k obojživelným jednotkám UDT (Unterwater destruction team - podvodní destrukční team). Po roce snažení se mu to konečně povedlo, a tak v věku 30 let absolvoval základní kurz.
Po dvou letech služby u UDT se Royovi konečně splnil jeho dlouholetý sen. Kontraadmirál Whitey Taylor ho pověřil vytvoření první nekonvenční jednotky, která ponese název SEAL (tuleň). Rok trvalo Royovi sestavit výcvikový program a vybrat si do jednotky ty správné lidi. Jednotku se mu podařilo zformovat výborně, měl sice drobné problémy s vyzbrojením, ale všechno vyřešil J. F. Kennedy.
Když měla jednotka SEAL 1 jít poprvé do akce, byl Roy vlivem neschopných kolenovrtů (vojenští úředníci), kteří ho nenáviděli převelen do na Floridu jako instruktor UDT.
Když začala válka ve Vietnamu, byl Roy díky Taylorovy převelen přímo do akce jako vojenský zmocněnec. Tam byl přidělen k jednotce LDNN (jednotka složená z Vietnamců). z nich Roy bezmála za dva měsíce udělal Vietnamskou SEAL. Jednotka měla nejlepší výsledky a také měla na svém kontě mnoho mrtvých Vietkongů. Během pobytu ve Vietnamu se Roy spřátelil s Vietkongským generálem Nimhem, který byl sice jeho úhlavní nepřítel, ale díky podobné mentalitě se byli velice blízcí. Po roce válčení byl Roy odvelen zpět do států, za což děkoval svému nemocnému kolenu, které mu znemožňovalo zúčastňovat se akcí.
Po návratu Států byl Roy přidělen do střediska pro výcvik UDT jako profesor.
Do výslužby odešel Roy Henry Boehm jako korvetní kapitán v roce 1971.
Hlavní postavy: Roy Henry Boehm - praotec zvláštních jednotek
U. S. NAVY SEAL. Vydupal ze země přes odpor všech vojenských byrokratů ( jak sám říká kolenovrtů) nejneohroženější, nejskvělejší a nejhrozivější komando na světě.
Vedlejší postavy: Dubiel, Harry Dick zvaný "Vazoun", Whitey Taylor, generál Minh, Khe
Hlavní myšlenka knihy: Autor se snaží vylíčit jaké útrapy byly spojené s vytvořením speciálního komanda, a jak sním pak úředníci zametli.
Můj názor na knihu: Tato kniha je velice podařená. Je velice podobná knihám Richarda Marcinka. Tento žánr mám velice rád a osobně to považuji za klasiku.
Úryvek z knihy: Tento úryvek se týká jednoho modelu dýchacího přístroje, který se snažil Royovy Boehmovi vnutit jistý inženýrský idiot: "Nedá se s tím plavat a my to nehodláme používat. Je to jako plavat pod vodou a tlačit před sebou lednici."
"Ale dá" namítal inženýr.
"Tenhle krám není o nic lepší než znovunabírač dechu Mark I, Mod 0 Hypoduchenator!" odvětil Roy.
"Co je to Hypoduchenator?" na to inženýr.
"Je to takové zařízení s uzavřeným obvodem. Zmáčknete si nos kolíčkem na prádlo, pak vezmete kus gumové hadice, jeden konec si strčíte do řiti, druhý do pusy a dýcháte." uzavřel Roy debatu a milého inženýra popadl za krk o hodil ho do bazénu.
Autor: Romain Rolland
Název knihy: Petr a Lucie Rok vydání: 1985
Stručný obsah: Při náletu roku 1918 se v Pařížském metru náhodně setkávají Petr a Lucie. Petr má být za půl roku odveden na vojnu. Během jedné procházky potkává Petr na seinském nábřeží potkává opět s Lucií. Když se jejich oči setkají, přeskočí mezi nimi jiskra lásky. Petr a Lucie se společně sblíží a zamilují se do sebe. Tento vztah je velmi romantický, i když ve světě zuří válka. Oni se to však nepřipouštějí. Žijí jen sami pro sebe. Jejich vztah vyvrcholí svatbou na Velký pátek v pařížském chrámu sv. Gervaisa. Jejich štěstí však netrvá dlouho, neboť při jednom nočním náletu zasáhne jedna z bomb zasáhne jejich dům. Oba milenci se běží schovat pod nedaleký most. Avšak zamřeli opřeny o jeden mostní pilíř, když je zasypali jeho trosky.
Hlavní postavy: Petr Autier - 18-ti letý mladík, syn pařížského soudce a silně nábožensky založené matky. Nenávidí válku, ale zato miluje Lucii.
Lucie - mladá dívka, která umí velmi dobře malovat. Její matka byla dělnice v továrně na výbušniny. Mezi Luciiny koníčky patří vytváření kopií vzácných obrazů. Od malinka se musela starat sama o sebe.
Hlavní myšlenka knihy: Tato kniha je psychologického rázu. Autor v ní popisuje nesmyslnost a zmatenost války a poukazuje na to, že i ve velké celonárodní krizi je možno vypěstovat velmi silný a krásný lidský vztah.
Můj názor na knihu: Tato kniha je povedená a výborně vystihuje dobu, v které se odehrává, ale není to můj žánr.
Autor: Felix I. Rodriguez
Název knihy: Neviditelný válečník
Rok vydání: 1989
Překladatel: Jiří Šinkora
Stručný obsah: Rodriguez se narodil roku v Havaně, ale většinu dětství prožil ve městě Sancti Spiritus v provincii Las Villas. Jeho rodina byla protikomunisticky založena, což výrazně ovlivnilo Rodriguezův život.
Když se vlády na Kubě ujal Fidél Catro, emigrovali Rodriguezové do USA do Miami. Felix začal chodit do amerických škol a dostal se až na univerzitu. Jenže během studia ho zlákala touha bojovat proti Castrovi, a tak se Felix stal členem "Hnutí za svobodnou Kubu". Po pár nezdařilých pokusech dostat se na Kubu dostal nabídku od CIA, aby se zúčastnil infiltrace na Kubu. Felix souhlasil, a tak byl spolu s dalšími zájemci převezen do výcvikového tábora na Floridu, kde se rok a půl učil základům boje. Půl roku před zahájením invaze v Zátoce sviní se konečně dostal na Kubu, kde spolupracoval s místním odbojem. Po maléru v Zátoce sviní měl však velké problémy s kubánskou tajnou policií a jen díky tomu, že se mu podařilo získat politický azyl na Paraguayské ambasádě, se dostal zdráv zpět do USA.
Rodriguez se vrátil na Kubu ještě celkem třikrát, a jinak zařizoval dodávky zbraní a jiného materiálu pro kubánské povstalce.
V roce 1967 se jako plnohodnotný agent CIA vypravil jako vojenský poradce do Bolívie, kde spolupracoval s armádou a pomáhal v boji proti povstalcům. Během pobytu se mu podařil výborný kousek. Značnou mírou se podílel na zatčení obávaného vůdce bolivijských povstalců Che Guevera. Byl také jediným člověkem, který ho na sklonku svého života vyslýchal.
Když vypukla válka ve Vietnamu, přihlásil se jako dobrovolník, a byl poslán do Saigonu , aby velel elitní průzkumné jednotce jihovietnamské armády v boji proti Vietkongu. Vedl si znamenitě. Měl na kontě víc úspěšných akcí než jakákoliv jiná americká jednotka. Ale pobyt ve Vietnamu musel ukončit předčasně, protože utrpěl vážné zranění nohy při sestřelení jeho vrtulníku.
Po návratu do USA se podílel na mnoha akcích v jižní Americe. Nejvýznamnější byla asi mise v Salvadoru, kde pomáhal tamní vládě skoncovat s komunistickými gerilami. V 80. letech, kdy se vyšetřovala aféra Irán - Contras, byl nařčen, že nakupoval zbraně za peníze z drog. Toto tvrzení však vyvrátil a značnou mírou přispěl na vyřešení této aféry.
Felix I. Rodriguez dostal za své služby u CIA řadu vyznamenání a za svou misi ve Vietnamu dostal medaili za statečnost. Rodriguéz také úzce spolupracoval s vládou George Bushe a dnes stále bojuje za starou Kubu.
Hlavní postavy: Felix I. Rodriguez - svérázný a vytrvalý Kubánec, který bojoval proto komunismu po celé Jižní Americe.
Hlavní myšlenka knihy: Rodriguez se snaží přiblížit boj proti komunismu nejen na Kubě, ale i v Jižní Americe a ve Vietnamu.
Můj názor na knihu: Toto dílo je velmi povedené a hlavně se mi líbí, že je to z části vojenská a z části špionážní kniha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama