Autor: Karel Hynek Mácha
Název knihy : Zemi krásnou, zemi milovanou ...Máj
Rok vydání : 1956
Ilustrátor : Rudolf Hála
Stručný obsah : Krásná a mladá dívka čeká u jezera na svého milého Viléma. Dlouho se však nevracel a pana si začala zoufat. Když najednou se objevil plavec na lodi a Jarmila se k němu rozběhla v domnění, že je to Vilém. Když však doběhla na břeh, zjistila, že to není Vilém, ale jeho přítel. Tak se ho hned zeptala, kde že je Vilém. A plavec začal vyprávět, co že se vlastně stalo.
Vyprávěl, že Vilém má zlost na svého otce jak ji zneužil. Proto zůstal v lese a dal se k loupežnickému kmeni, kde se stal jejich vůdcem nějakým Lesním mužem. Po celou tu dobu se Vilém snažil dostat svého otce a zabít ho. Když se mu to povedlo a otce zabil byl však lapen a uvězněn. Uvěznili ho na kopci nad jezerem v bílé věži, kde čeká na popravu.
V té samé době o půlnoci na pahorku nad jezerem u bílé věže. Je půlnoc. Na kopečku pod kolem se sešla skupinka duchů a připravují se na přijetí Lesního muže mezi sebe.
K ránu vyvedli odsouzence na popraviště a položili ho kamenný stůl. Kat se připravil, napřáhl se a jednou ranou usekl Vilémovi hlavu. Pak ho zlomili do kola, kolo vytáhli do výše a hlavu dali k tělu.
Tak skončil Vilém alias Lesní muž.
Hlavní postavy - charakteristika : Vilém - chlapec, který se stal Lesním mužem a zabil svého otce.
Hlavní myšlenka básně : I vražda z dobrého úmyslu musí být potrestána.
Můj názor na knihu : Karel Hynek Mácha byl velký spisovatel a jeho díla jsou slavná do dnes a proto mu vzdávám všechnu čest, ale pro mě byl Máj velmi nezáživný , ale přesto si myslím, že jeho díla jsou velkolepá.
Úryvek z básně :
Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.
Autor: Jan Neruda
Název knihy: Písně Kosmické
Rok vydání: 1932
Autor úvodu: Arne Novák
Stručný obsah: Neruda popisuje vesmír. Mluví o hvězdách a planetách jako o lidech. Nepohlíží na vesmír jako prostoduchý pozorovatel z lidu jemuž je vše tajemstvím, ale jako moderní člověk s moderními poznatky. Je poučen o stáří zemi a o jejím postavení ve vesmíru a jelikož nebyl ovlivněn náboženstvím, chápe vývoj člověka v kosmu. Dále zdůvěrňuje, zdrobňuje, zlidšťuje všechny vesmírné jevy, přirovnává je k lidské společnosti a k jejím životním vztahům, podle jeho prorockých slov:
" Snad jiní jinak uvidí -
já myslím nebe širé si jak naši zemi
a při hvězdách si myslím na lidi."
já myslím nebe širé si jak naši zemi
a při hvězdách si myslím na lidi."
Dále pak promítá lidské vztahy do obrovských rozměrů, přisuzuje jim všeobecnou platnost a bere citové a mravní síly, které ovládají lidstvo jako pohyblivé principy dění ve vesmíru.
Hlavní myšlenka knihy: Básník v této knize vyjadřuje touhu člověka získávat další vědomosti a poznat vše o vesmíru.
Můj názor na knihu: Písně kosmické jsou velkolepé dílo, sice se mi obtížně četli, ale domnívám se, že jsem tuto knihu pochopil.
Úryvek z básně:
"Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí jatí.
Nám zdá se, s hvězd že vane hlas:
Nuž pojďte, páni, blíže,
Jen trochu blíže hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!
"Jak lvové bijem o mříže,
jak lvové v kleci jatí,
my bychom vzhůru k nebesům
a jsme zde Zemí jatí.
Nám zdá se, s hvězd že vane hlas:
Nuž pojďte, páni, blíže,
Jen trochu blíže hrdobci,
jimž hrouda nohy víže!
Autor: Božena Němcová
Název knihy: Babička
Rok vydání: 1964
Ilustrátor: Adolf Kašpar
Stručný obsah: Ve své knize nám spisovatelka popsuje své dětství jako Barunka, nejstarší z dětí manželů Proškových.
Hlavní postava knihy je žena, která je prostá, ale přesto velmi moudrá. Svým způsobem života, chováním a dobrotou si dokázala získat srdce nejen obyčejných lidí, ale i panstvo. Svou radou a pomočí udělala mnoho dobrého ve svém okolí. Uměla utěšit v zármutku i pomoci v nesnázích.
Byla šťastná s rodinou své dcery, milovala své vnoučata, ale dokázala dát lásku i všem přátelům. Nikdy neodmítla pomoc, ani nejubožejšímu člověku. Mnoho ze své moudrosti předala svým vnoučatům. Nejvíce od ní přijela Barunka, která babičku velmi milovala.
Když babička zemřela, odešel v ní dobrý člověk.
Všechny lidé z jejího okolí, mladí i staří, byli smutní, ale uchovali si ve své mysli vzpomínky na velmi milou, moudrou a šťastnou ženu.
Hlavní postavy: babička, Barunka, manželé Proškovi, Vilík, Adélka a Jan
Vedlejší postavy: mlynář, lesník, kněžna a Viktorka
Hlavní myšlenka knihy: Božena Němcová se ve své knize snaží přiblížit čtenáři své dětství a vzpomínky na svou babičku.
Můj názor na knihu: Kniha babička je vynikající dílo a její obsah je velmi uklidňující.
Autor: Cornelius Ryan
Název knihy: Nejdelší den
Rok vydání: 1968
Překladatel: Zdeněk Nejedlý
Něco o spisovateli: Cornelius Ryan se narodil 5. června 1920 v Dublinu. Po zakončení studií na Akademii muzických umění a na universitě začal svou životní dráhu coby dopisovatel tiskové agentury Reuter a zpravodaj londýnského Daily Telegraphu. Později se stal dopisovatelem na evropském a tichomořském bojišti.
Mezi jeho díla patří: Minuta k zákopu, Mikado se třpytivou hvězdou, Přes hranice kosmu a Poslední bitva.
Stručný obsah: Toto dílo je Ryanovým nejznámějším dílem. Představuje zvláštní druh reportáže, založených na vzpomínkách účastníků bitvy na pobřeží Normandie 6. června 1944.
Němci byly prakticky až do dne D a v jeho průběhu přesvědčeny, že tento spojenecký útok je pouze útok k odvrácení pozornosti, nikoliv Invaze. Pouze pár vojáků převážně z Hitlerových generálů si bylo s invazí jisto.
O tom, že jde opravdu o invazi němce přesvědčil už první okamžik dne D. Stačil k tomu pouze jediný pohled do Lamanšského průlivu, který byl přeplněn invazním spojeneckým vojskem.
Spojenci už od prvního okamžiku věděli, že vylodění na pobřeží Normandie nebude procházka Rajskou zahradou. Přesvědčily se o tom už v první vlně vylodění.
I když ztráty byly vysoké, nikoliv však tak vysoké, jaké předpovídaly spojenci.
Ale i přes velké ztráty se útok vydařil. Ze začátku to nevypadalo slibně, protože vlna bombardování byla neúspěšná a nepodařilo se vyřadit baterie děl, ale po úplném vylodění se podařilo celé pobřeží dobýt. A pak už to šlo jako po másle. Padalo město za městem a válka ve Francii skončila o mnoho dříve než se předpokládalo.
Hlavní myšlenka knihy: Autor se snaží vylíčit čtenáři průběh vylodění v Normandii okem válečného dopisovatele.
Můj názor na knihu: Toto kniha je velice dobrá, už jen proto, že autor píše za obě dvě strany. Jak za německou, tak za spojeneckou. Tuto knihu jsem si vybral jednak z doporučení kamarádů a jednak proto, že mám tento žánr velmi rád.