Vývoj ptáků:
Přímé předky neznáme. Je však zřejmé, že se ptáci počali vyvíjet z plazů počátkem druhohor. Asi to byla skupina přizpůsobená životu na stromech. Plazi a ptáci mají některé společné znaky - složení kůže, kloaku, močopohlavní soustavu, způsob rozmnožování. Rozdíly jsou ve tvaru a pokryvu těla. U většiny ptáků je tělo přizpůsobeno létání, vydávají zvuky. Zpravidla pečují o potomstvo. Objevení otisků praptáka Archaeopteryx v druhohorní břidlici poukazuje na mnohé přechodné znaky mezi plazi a ptáky v zobákovitých čelistech měl prapták zuby, na přední končetině 3 volné prsty s drápy, v ocase obratle.
třída: Savci (Mammalia)
Savci jsou obratlovci s řízenou teplotu těla. Tělo mají kryté srstí, která je teplým izolátorem. Kůže obsahuje mnoho kožních žláz. Zárodek se zpravidla vyvíjí v těle matky, mláďata po narození živí mateřským mlékem. Lebka je spojena s páteří dvěma klouby. Dva páry končetin jsou podsunuty pod tělo, které nesou, čímž se zlepšil pohyb po zemi. Zpracování potravy začíná v ústech různě upravenými zuby, které jsou vklíněny v čelistních jamkách. Stavba chrupu je charakterizována znakem jednotlivých skupin savců. Bránice rozděluje tělní dutina hrudní a břišní a podílí se na dýchání.
Mozek je ze všech obratlovců nejdokonaleji vyvinut. Přední mozek a jeho kůra převažují nad ostatními částmi mozku. V souvislosti s dokonale vytvořenou nervovou soustavou jsou vyvinuty i smyslové orgány, čich, sluch, zrak.
Savci jsou odděleného pohlaví u mnohých je vytvořen pohlavní dimorfismus. Oplodnění je vždy vnitřní. Vyznačují se rozvinutou péčí o mladé.
Hospodářský význam je značný. Mnozí jsou škůdci kulturních rostlin (hlodavci). Letouni jsou naopak užiteční, protože se živí hmyzem. Mnohé druhy poskytují kožešiny (zajíci, šelmy, sudokopytníci a lichokopytníci), maso (lovná zvěř, domácí zvířata) a mléko (tur, ovce).
Savce rozdělujeme do 3 podtříd:
1. podtřída: Vejcorodí je to poměrně malá skupina savců rozšířená v Austrálii a na blízkých ostrovech.
S plazi a ptáky mají tyto společné znaky:v kostře je vyvinutá krkavčí kost, mají zobákovité čelisti kryté rohovinou. Do koncového úseku střeva ústí močovody a vývody pohlavních orgánů, takže mají kloak. Snášejí vejce a mají nižší tělní teplotu - 26 - 35 ° C.Odlišné znaky:tělo je prorostlé hustou srstí, mají mléčné žlázy, bránici, červené krvinky jsou bezjaderné a ve středním uchu mají tři sluchové kůstky. Vejce jsou bohatá žloutkem, vývody mléčných žláz nekončí na mléčných bradavkách, ale vyúsťují rozptýlené na mléčných políčkách na břiše. Ježura, ptakopysk.
2. podtřída: Vačnatci mají dvě pochvy a na břiše vak, který je podepřen dvěma vakovými kostmi. Zárodky se vyvíjejí bez placenty nebo pouze s nedokonalou placentou. Mláďata se rodí nedokonalá. Samice je po narození nosí ve vaku, kam ústí vývody mléčných žláz, seskupené do bradavek. Mláďata se pevně k bradavce přisají a mléko je jim vstřikováno do úst stahováním svalů kolem mléčných žláz. Některé nemají vak a rodí mláďata o něco dokonalejší. Patří sem formy hmyzožravé, hlodavé, masožravé, býložravé. Podobají se krtkovi, zajícovi, veverce a žijí v různém prostředí. Klokan.
3. podtřída: Placentálové. Jejich zárodky jsou vždy placentou spojeny s matkou, po narození mohu mláďata samostatně sát mléko. Chrup se obvykle vyskytuje nejprve jako mléčný, později jako trvalý.
Nejvýznamnější řády jsou:
Hmyzožravci jsou malí až středně velicí. Považují se za nejprimitivnější placentály. Mají primitivní úpravu lebky a chrupu (zuby jsou málo diferencované), mozek je malý s hladkými polokoulemi. Mají krátké končetiny, živí se hmyzem. Ježek, krtek, rejsek.
Letouni jsou vyhraněnou skupinou, která se přizpůsobila k letu. Létá pomocí kožní blány. Mají hmyzožravý chrup. Jejich hlavním smyslem je sluch, zrak je slabě vyvinut. Orientují se tzv. echolokací, tj. podle odražených ultrazvukových vln, které sami vysílají. Echolokace jim umožňuje létat i v noci a lovit ve vzduchu hmyz. Rodí obyčejně jedno mládě, které samice nosí na prsou i během letu.
Chudozubí mají redukovaný chrup, zuby jsou bez kořenů a bez skloviny, někdy v dospělosti chybí. Polokoule koncového mozku jsou malé. Žijí jen v Jižní a Střední Americe. Pásovec, mravenčeník, lenochod.
Hlodavci jsou největším řádem savců (třetina všech druhů). Mají charakteristický chrup, v němž je po dvou hlodavých zubech, které jsou dlouhé, zahnuté, nemají kořeny a jsou hluboko vklíněny do čelisti. Rostou po celý život. Velmi rychle se rozmnožují, při přemnožení napáchají velké škody. Veverka, sysel, svišť, plch, myš, hraboš, potkan, křeček, nutrie, dikobraz, morče.
Šelmy mají charakteristický chrup, ve kterém jsou vyvinuty a tvarově rozlišeny všechny druhy zubů. Řezáky, jsou malé, špičáky velké, mírně zahnuté, poslední třenový zub v horní části čelisti a první stoličky v dolní čelisti jsou nejsilnější - tzv. trháky. V prstech mají silné drápy. Většinou mají dlouhý ocas, rodí se slepá, nevyvinutá mláďata. Živí se masitou potravou. Hyena, kočka, lev, tygr, rys, pes, vlk, liška, medvěd, lasice, vydra, jezevec.
Ploutvonožci se v třetihorách oddělili od šelem s přizpůsobili se životu ve vodě. Mají vřetenovitý tvar těla, nohy se přeměnily v ploutve, pod kůží je silná vrstva tuku. Tuleň, mrož.
Kytovci se úplně přizpůsobili životu ve vodě. Jsou to velicí savci, jejichž tělo je pokryto silnou vrstvou tuku. Nemají kožní útvary - srst, potní a mazové žlázy. Mají jen jeden pár mléčných žláz. Přední končetiny jsou přeměněny v ploutve. Zadní jsou zakrnělé. Mají mohutnou, vodorovně uloženou ocasní ploutev. Mají dobře vyvinutý sluch, při komunikace vydávají charakteristické zvuky. Žijí v mořích. Delfín, vorvaň, narval - ozubené čelisti. Plejtvák, velryba grónská - bezzubí.
Zajícovci mají v horní čelisti čtyři řezáky upravené k hlodání (jsou bez kořenů a stále dorůstají). Zajíc, králík.
Kopytnatí jsou početnou skupinou, jejichž nejstarší předci mají některé společné znaky s prvotními hmyzožravci a prvotními šelmami.
Lichokopytníci mají na předních a zadních nohách nejmohutnějším prstem třetí prst zakončený kopytem. Na tomto prstu spočívá celá hmotnost zvířete, ostatní prsty jsou slabší nebo zcela chybějí. Nosorožci, tapíři, koně.
Sudokopytníci jsou velcí savci se sudým počtem prstů zakončených kopýtky (paspárky). Našlapují na třetí a čtvrtý prst, ostatní prsty jsou zakrnělé. Nepřežvykují mají jednoduchý žaludek, patří sem tyto čeledi - prasatovití, hrochovití, velbloudovití.
Přežvýkaví mají čtyřdílný žaludek. Z bachoru se přes čepec potrava vrací (při odpočinku) do úst. Zde se přežvýká a po polknutí přechází do knihy a pak do vlastního žaludku - slezu, kde je teprve chemicky trávena. Patří sem - jelenovití, žirafovití, turovití (tur, antilopy, kozy).
Chobotnatci mají pružný a ohebný chobot, kterým se podávají potravu do úst. V horní čelisti jsou dva řezáky přeměněné v mohutné kly.
Primáti jsou savci různé velikosti. Končetiny jsou obvykle pětiprsté, přizpůsobené ke šplhání po stromech a k uchopování. Palec se může postavit proti ostatním prstům. Patří sem poloopice, stromoví noční primáti, jejich tělo je porostlé jemnou srstí. Mají prodlouženou obličejovou část hlavy a velké oči. Na některých prstech mají nehty, na jiných drápy. Rodí jedno mládě. Patří sem lemur, ksukol, outlon, nártoun.
Opice dosáhly nejvyššího stupně vývoje. Velké polokoule předního mozku překrývají i mozeček a jsou zbrázděné. S dokonale vyvinutým mozkem souvisejí i duševní projevy, které se odrážejí i v mimice, složitém sociálním životě. Mléčné bradavky jsou na prsou. Opice rodí jedno mládě.
Rozdělují se na skupiny:
Ploskonosí mají širokou nosní přepážku a dobře vyvinutý nos. Kosmani, malpy, žijí v tropech střední a jižní Ameriky. Úzkonosí mají úzkou chrupavčitou nosní přepážku, některým zakrněl ocas. Jsou rozšířeni v Africe a Asii. Kočkodan, pavián, gibbon, orangutan, gorila, šimpanz.
Mezi primáty se systematicky zařazují jako čeleď lidé (Hominidae). Z vymřelých zástupců této čeledi se objevili na konci třetihor a na rozhraní třetihor a čtvrtohor. Jediným žijícím zástupcem je člověk vyspělý (Homo sapiens sapiens). Hlavní znaky, které člověka řadí nad celou živočišnou říši, jsou práce a duševní činnost.
Vývoj savců
Vyvinuli se ještě před ptáky z primitivních plazů, kteří měli mnoho společných znaků s obojživelníky (žláznatou kůži, která se zachovala i u savců). Nejvíce podobných znaků s plazy mají vejcorodí, kteří mají zachovalou kloaku a kladou vejce. Mají nižší teplotu těla než ostatní savci. Vejcorodí se vyvíjeli jako samostatná vývojová větev a nepředpokládá se, že byli předky placentátů. Ve srovnání s plazy mají savci dokonalejší orgány, které jim umožňují přizpůsobit se různému prostředí a rozvinout se do mnoha forem. Koncem druhohor došlo k nástupu savců a k vymírání plazů. Za výchozí vývojovou skupinu savců se považují Pantotheria, z kterých se vyvinuli vačnatci a placentáloové. Vačnatci byli počátkem třetihor rozšířeni v Severní Americe a od poloviny pětihor se vyskytovali už jen v Austrálii a v Jižní Americe, kde žijí až do dneška. Druhou vývojovou větví od skupiny Pantotheria jsou placentáloví. Centrem jejich vzniku je Eurasie, odkud pronikli do Afriky a Ameriky. Nejprimitivnější formy byly formy patřící k hmyzožravcům (prahmyzožravci). Z nich se vyvinuli ostatní skupiny savců.
mate to tu upo good, ale to čeče to černý pozadí je fakt blbý...skoto nic tu nejde přečíst:-)ale jinak fakt good!!!!!;-)