15.Druhoústí živočichové
U této skupiny živočichů ač prvoústa přeměňují na anální otvor, ústní otvor vzniká druhotně na opačném konci těla zárodku. Mají centrální nervovou soustavu uloženou na hřbetní straně těla a cévní soustavu (srdce) na břišní straně. Třetí zárodeční list (mezoderm) vzniká odškrcováním párových váčků od střeva zárodku. Vnitřní kostra je mezodermálního původu.
1. kmen - Ostnokožci (Echinodermata)
Larvy mají tělo dvoustranně souměrné. Během zárodečného vývoje se však tělo mění na paprsčitě souměrné. Podle této souměrnosti jsou uspořádány i vnitřní orgány. Jsou to výhradně mořští živočichové. Vývojově je to stará živočišná skupina, jejíž zástupci žili již v prvohorách a velkého rozvoje dosáhly během druhohor. Nejprimitivnější jsou lilijice, které žijí přisedlé, ostatní třídy - hvězdice, ježovky a sumýši jsou pohyblivé.
Pravděpodobně se vyvíjely z předků kroužkovců jako samostatná vývojová větev.
2. kmen - Strunatci (Chordata)
Jsou nejdokonalejším živočišným kmenem. Žijí v rozmanitém prostředí, v moři, ve sladkých vodách, na zemi, pod zemí a ve vzduchu. Jsou dvoustranně souměrní a vyznačují se těmito hlavními znaky:
- Mají strunu hřbetní (chorda dorsalis), umístěnou na hřbetní straně těla. Chorda je oporou těla a svalstva. Skládá se z velkých buněk vyplněných vakuolami s tekutinou. Tekutina způsobuje vnitrobuněčné napětí, proto je chorda pružná. V zárodečném vývoji vzniká chorda vychlípením vrchní části endotermu. Chordu zachovanou po celý život mají jen nejnižší stupně strunatců. U vyšších strunatců se vyskytuje během zárodečného vývoje jen přechodně a nahrazuje ji páteř z obratlů.
- Nad chordou je nervová trubice, která se v přední části těla rozšiřuje v mozek. Nervová trubice se stává nervovým ústrojím ze kterého odbočují nervy.
- V přední části trávicí trubice (v hltanu) jsou žeberní štěrbiny jimiž primárně vodní strunatci dýchají po celý život. U suchozemských strunatců se tyto štěrbiny vyvíjejí přechodně; během dalšího zárodečného vývoje u nich vznikají samostatné dýchací orgány - plíce.
- Ústředním orgánem cévní soustavy je srdce umístěné na břišní straně těla. Cévní soustava je uzavřená.
podkmen: Pláštěnci (tunicata)
Jsou mořští živočichové, jejíž tělo je pokryto pláštěm vyloučeným pokožkou. Jehož podstatnou složkou je polysacharid tunicin, který je chemicky velmi podobný celulóze. Někteří pláštěnci mají chordu po celý život, v ostatních se vyskytují pouze v larválním stádiu.
V obou případech se chorda v ocasní části těla. Patří sem tyto třídy:
šenky (Appendicularia), drobní jen několik centimetrů dlouzí plazy, volně plavoucí pláštěnci, kteří mají chordu po celý život; sumky (Ascidiacea), které mají chordu jen v larválním stadiu. Dospělé sumky se tvarem podobají soudku a žijí přisedle.
podkmen: Bezlebeční (Acrania)
Chordu, která tvoří osu těla, mají zachovanou po celý život. Nemají vyvinuté srdce, cévní soustava je uzavřená. Nervová trubice není rozdělena na mozek a míchu. Do tohoto podkmene patří jen málo druhů, nejznámější jsou kopitnantci rybovitého tvaru, dlouží 5 - 10 cm. Kolem ústního otvoru mají hmatová tykadla. Kolem těla je kožní ploutevní lem umožňující pohyb. Z vajíček se líhnou larvy.
podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Jsou to nejdokonalejší strunatci. Chorda se zachová jen u nejnižších tříd, u vyšších vzniká páteř složená z obratlů. Páteř vzniká postupným zatlačováním chordy. Z vazivového obalu chordy vznikají obratle. Páteř tvoří osu těla, k ní se připojuje kostra a dva páry končetin. Vpředu se k páteři napojuje lebka, složená z části mozkové a obličejové. Mozková část vytváří pouzdro pro mozek. Kromě mozku je vyvinuta i mícha, která prochází celou páteří.
Obratlovci se rozdělují na 2 velké skupiny:
- Paryby, ryby a obojživelníci se vyvíjejí se vajíčkách nakladených do vody nebo do vlhkého prostředí. Prostředím vyvíjejícího se zárodku ve vajíčku a zárodku, který opustil vaječné obaly, je voda. Proto vyvíjející se zárodek ve vajíčku nevytváří zárodečné (plodové) obaly. Tito obratlovci se označují jako bezblaní - Anamnia.
- Plazi, ptáci a savci jsou suchozemští obratlovci. Jejich zárodek se vyvíjí rovněž v tekutině, v tzv. plodové vodě. Zárodek ve vajíčku vytváří dva zárodečné obaly vnější (serozu) a vnitřní (amnion). Vnitřní obal uzavírá amniovou dutinu vyplněnou plodovou vodou. V ní probíhá celý individuální vývoj jedince až do vylíhnutí mláděte. Proto se u nich nevytvářejí larvy. Suchozemští obratlovci se zárodečnými obaly se nazývají blanatí - Amniota.
třída: Kruhoústí (Cyclostomata)
Jsou nejprimitivnější třídou obratlovců. Nemají dosud vyvinuté čelisti. Na spodní straně hlavy mají uzavíratelný ústní otvor vedoucí do ústní dutiny. Nemají vyvinuté párové končetiny, ve vodě se pohybují pomocí ocasní části těla. Kůže je hladká, slizovatá s množstvím kožních žláz. Patří sem např. u nás žijící mihule, které se vyznačují červovitým tvarem těla a sedmi páry žeberních štěrbin. Kruhoústí žijí v moři, v potocích a řekách. Jsou to dravci, někteří se přisávají na ryby a sají jim krev. Mají vyvinuté oči. Mají chordu zachovanou po celý život. Z vajíček se líhnou larvy.
třída: Paryby (Chondrichthyes)
Mají dokonalejší stavbu než kruhoústí. Vyznačují se pohyblivými čelistmi, mezi nimiž jsou ústa. Mají párové končetiny - prsní a břišní ploutve - a nepárovou ocasní ploutev. Kůže je krytá drobnými drsnými plakoidními šupinami, jejichž podstatnou složku tvoří zubovina (dentin). Kostra je chrupavčitá, obratle jen částečně zatlačují chordu procházející otvory v obratlích celým tělem. Paryby mají 5 - 7 žeberních štěrbin. Žijí v mořích a mnozí zástupci jsou živorodí. Patří sem žraloci, kteří se tvarem těla podobají rybám a jsou draví, rejnoci mající shora zploštělé tělo. Jejich ocas je bičově protažený, žijí většinou při dne.
třída: Ryby (Osteichthyes)
Ryby žijí v moři i ve sladkých vodách. Ve srovnání s parybami mají dokonalejší stavbu kostry, která je chrupavčitá nebo kostěná. Dokonalejší je i stavba lebky, dýchacích orgánů a mozku. Dýchají žeberními lupínky, které jsou přímo na žeberních obloucích. Žábry jsou kryté kostěnými žaberními víčky - skřelemi. Mají párové ploutve, hřbetní a ocasní ploutev. Šupiny kryjí buď celé tělo nebo jen jeho část. Jsou ganoidní, kosočtverečkového tvaru, cykloidní, které jsou okrouhlé, nebo ktenoidní, na zadním okraji zoubkované. V kůži jsou žlázy a pigmentové buňky, které dodávají rybám charakteristické zbarvení. Srdce má jednu předsíň a jednu komoru. Krevní oběh je jednoduchý. Ze žaber jde okysličená krev do celého těla, odkud se odkysličená krev vrací do srdce a znovu do žaber, kde se okysličí. Plynový měchýř je vytvořen u většiny ryb, vzniká vychlípením hltanu (podobně jako plíce suchozemských obratlovců).
Největší část mozku je střední mozek. Ze smyslových orgánů jsou nejdokonaleji vyvinuté oči a postranní čára, tvořená kanálkem v kůži. Je spojená s okolním prostředím otvůrky v šupinách. Postranní čárou ryby vnímají vlnění vody a rozeznávají překážky.
Patří sem následující podtřídy: Paprskoploutví mají téměř zcela zkostnatělou kostru a ploutve vyztužené kostěnými paprsky. Do této podtřídy náleží většina ryb, např. sleďovití s cykloidními šupinami žijící v moři často v početných hejnech. Upravují se jako zavináče, nasolují se apod. Jeseterovití mají ganoidní šupiny, hlava je protažená v rypec. Žijí zpravidla v moři severní polokoule. Kaprovití mají cykloidní šupiny. Žijí ve sladkých vodách a mají různý tvar těla. Na posledním žaberním oblouku mají tzv. požerákové zuby. Úhořovití mají hadovitý tvar těla s drobnými šupinami. Nemají břišní ploutve. Treskovití jsou mořské ryby střední velikosti. Na spodní čelisti mají hmatový vous. Většinou jsou dravé. Okounovití žijí v moři i ve sladkých vodách. Mají ktenoidní šupiny, hřbetní ploutev je ze dvou částí. První jsou tvrdé paprsky.
Druhou podtřídou jsou nozdratí, kteří mají vyvinuté choany (vnitřní nozdry). Jejich čichové jamky nekončí slepě jako u ostatních ryb, ale jsou spojeny s ústní dutinou. Choany umožňují vdechovat atmosférický vzduch se zavřenými ústy. Nozdratí se vyskytovali již v prvohorách a druhohorách. V současnosti žije pouze několik druhů. Patří sem lalokoploutví, kteří mají svaly uloženy přímo v ploutvích a nikoli v trupu jako předcházející skupiny ryb. Dvojdyšní mají cykloidní a ganoidní šupiny. Kostra je chrupavčitá, uvnitř páteře je zachovaná chorda. Plynový měchýř je spojen s hltanem. Dýchají žábrami za nepříznivých podmínek (vyschnutí vodního prostředí) i plynovým měchýřem. Z jiker se líhnou larvy.