18. srpna 2006 v 20:02
|
V naší branži se setkávám s hodně auty a potažmo také s jejich majiteli. Některá setkání jsou rychlá a stručná, jiná zase skoro až nekonečná. S jedněmi se potkám jen jednou, s dalšími se setkávám skoro pravidelně. Tomáše, majitele tohoto Scorpia ála Skyline, jsem ale poznal za zcela jiných okolností. Před pěti lety jsem sháněl nějaké menší dieslové auto na ježdění po Praze a rozhodl jsem se pro model Ford Fiesta. Rozhodil jsem tedy tuto informaci po všech známých a jednoho dne se mi ozval kamarád, že jeho kamarád jeden takový kousek prodává. I když z mé strany ke koupi nakonec nedošlo, číslo na Tomáše v mém mobilním telefonu už zůstalo. Je totiž stejně "postižený" jako já a potažmo i vy, naši čtenáři. Dost bylo úvodní omáčky, vrhněme se rovnou na tu bodavou bestii.
V roce 1991, ze kterého toto auto pochází, byl model Scorpio vrcholem nabídky automobilky Ford a to nejen svými rozměry. Macek je to tedy pořádný. A věřte nebo ne, právě tento parametr byl rozhodující v Tomášově výběru nového přibližovala. Původně měl totiž v merku BMW pětkové řady E39, avšak při první projížďce zjistil, že je na něj jaksi malé, středový panel byl prostě na obtíž. Jak jste už asi vydedukovali, Tomáš není totiž žádné tintítko. Já se svými 180 centimetry si vedle něj připadám jako zakrslík. Naštěstí v autobazaru vedle BMW stálo i zmiňované Scorpio. Jízda v něm, co se týče prostoru, byla mnohem komfortnější. Bylo tedy rozhodnuto. Zbývalo jen sehnat nějaký ten zachovalý exemplář. Hledání se vyplatilo a jednoho dne Tomáš zamířil pro svého nového miláčka. Psal se rok 1998 a jeho předchozí majitel se zabýval výhradně opravami a prodejem tohoto modelu, takže zakoupený kousek byl ve velmi udržovaném stavu.
S úpravami se začalo zlehka. Po ročním provozu dostal "Škorpík" nová kola, faceliftové lampy a bílé blinkry. Během dalšího roku přibylo ještě několik drobností, které vzhledem k následující přestavbě jsou opravdu nepodstatné. Přehoupl se rok 2001 a v Tomášově garáži se začaly dít věci. Majitel se totiž pustil do totální přestavby svého miláčka. Začneme trochu netradičně interiérem. Ten je nyní vyveden v barvě karoserie, tedy červené a černé. Jednou z hlavních změn je výměna celé palubovky za tu z modelu 1994, to ovšem pozná jen opravdový znalec značky. Palubka je ještě dodatečně vylepšena červeným lakem, sportovním volantem a řadicí pákou. Výrazný je také dodatečný stříbrný otáčkoměr, který se usídlil uprostřed. Pro změnu bílou barvou jsou potaženy budíky přístrojové desky. Přečalounění se nevyhnuly obklady dveří, zadní sedadlo a hlavně repasované přední sedačky Recaro z modelu Cosworth. O příjemnou náladu v interiéru se starají okenní fólie. Tím se pomalu dostáváme k exteriéru.
Rok 2002 byl ve znamení dokončovacích prací na vnějším kabátu auta. Původní celočervený lak ustoupil oblíbené dvoubarevné kombinaci. Zde konkrétně černá Mercedes a červená Viper. Na auto německého výrobce ukázkově napasoval spousty doplňků ve stylu japonských sporťáků. Největší inspirací bylo konkrétní auto, no spíše sen většiny japanofilů, tedy Nissan Skyline. Světe div se, toto spojení dosti odlišných kultur se zde sladilo opravdu dobře. Nárazníky jsou dělané na zakázku ve firmě Lamino, kterou každý tuner už jistě zná. Přední nárazník nejvíce upoutá dírou uprostřed, která je vyplněná nerezovými příčkami místo tak rozšířeného tahokovu. Příčky se objevily i v chladičové masce. Přední světla jsou ztmavena a jsou v nich nainstalovány xenonové výbojky z Audi A3. Přes upravená světla se mračí protažená kapota se zapuštěným výdechem z EVO VI.
Na boku karoserie nenarazíte na blinkry ani kliky dveří, vše je dokonale začištěné. Co vás ale naopak zaujme, je štěrbina za lemem předního blatníku. Ta slouží k odvětrávání brzd a hlavně jako estetický doplněk. Velká vícepaprsková kola od německého výrobce ATS model DTM o rozměru 8x18 palců se perfektně hodí ke zvolenému stylingu. Jsou obuta do nízkoprofilových podrážek Nokian o šíři 225/40. Celé auto padlo o 40 mm níže k silnici díky sportovnějším pružinám Riegger v kombinaci s tlumiči Koni. Německým doplňkem jsou také vnější zpětná zrcátka ve stylu M3. Tvar prahů je typickým poznávacím prvkem firmy Lamino. Tato firma se samozřejmě postarala i o zadní nárazník. Zde je vidět další inspirace rychlými japonskými vozy. Svislé difuzory přerušují uprostřed netradičně vyvedené koncovky výfuku. Zadní část vozu už nemá s původním Fordem skoro nic společného. Původní nevzhledné zadní lampy Tomáš vyměnil za kousky z BMW E36 v Lexus designu. Upravené je i místo pro RZ. O opravdu mohutný přítlak zadní poháněné nápravy se zde stará hliníkové křídlo od firmy Kosei.
Velkého Forda pohání motor o objemu dvou litrů, který díky Tomášovým úpravám posílil na konečných 150 koní. Změnou prošlo hlavně vzduchové sání výměnou za sportovní Ractive, snížení hlavy válců, výfukové potrubí bez katalyzátoru a instalací svíček a kabelů americké firmy Splitfire.
Českých srazů si toto auto se svým majitelem užilo dost a dost a proto se Tomáš rozhodl Forda prodat. To, že se úprava ostatním nadšencům líbí, dokládá i fakt, že se jeho auto objevilo i v německém tuningovém časopise, specializující se právě na automobilku Ford.
David Friedman, foto: Ondřej Koutský
je to moc pěknéééééééééééééé... ale kdepak je ta krásná origo přední maska ????? a zadní světla styl amerika ????? asi tomu nerozumím a jsem jen na klasiku... SORRY ale i tak je to hezkéééééééééé